CFC Kladno

CFC vrchy

 Na tento závod jsem se těšil a myslel, že nakonec dopadnu lépe.Všem jsem totiž slíbil, že určitě vyhraju. Není nad skromné cíle. Prvních třicet kilometrů bylo celkem rovných a závodit se mělo začít až na zbylých 45 a díky tomu si i táta věřil, že až do Městečka uvisí. Avšak hned na 3.kilometru mi bylo jasné, že 1.část nebudu jenom kecat a s tátou už vůbec ne. Jiří Pytlík (Pytlajz) , jasný vítěz druhé divize, který už má po sezoně, nastupoval do každého hupu. Když jsem viděl, jak každou chvíli vlaje se čtvrtminutovým náskokem před balíkem, ještě k tomu ve vestě, která příšerně plandá, myslel sem si, že se zbláznil. Takhle to probíhalo až nad Městečko, pořád to samé. Pytlajz odjel, zrychlilo se, dojeli jsme ho, zpomalilo se a znova. Další magor, který zkoušel ujet po rovině, jsem byl pak už jenom já. Asi 5 km před Městečkem, poté co jsme se napojili na silnici od Rakovníka, jsem nastoupil. Rozjel jsem to asi na padesát a chvíli slepě dupal. Když jsem se ale ohlédl a viděl 3 vteřiny za sebou balík, tak jsem vystřízlivěl. Poté jsme už jen slítli do Městečka a začalo se závodit.

  Tempo určoval  klasicky Josef Burgr. Po kilometru jsem si vzpomněl na radu z Carmichelovy knihy, že když se mi jede blbě, tak mám nastoupit. Sqělý, ale kde na to vzít, to už tam nenapíše. V tu chvíli se první, asi desetičlenná skupina dělí na dvě a moje reportáž z čela závodu končí. Závodník přede mnou nechal díru a než jsem se vzpamatoval, narostlo to tak na 5 vteřin. Věděl jsem, že můžu díru sjet, ale taky  to, že na Kakače s Burgrem prostě nemám a že v Roztokách bych končil.

 Celkem bez problémů vyjíždím zbytek kopce a na krátké rovině odpadají dva lidi z tempa, které si sami rozjeli. Ve sjezdu nestačí další a do Roztok vjíždíme dva a mě se stává divná věc. Určuju tempo do kopce a to i poté, co si nás zezadu sjeli dva lidi. Zrychluji tak z osmnácti na dvacet. Nejprudší úsek jedeme asi 13. A naposledy vidím asi minutu před náma 1. skupinu. To, že mi nikdo nestřídá, mě znervózňuje. V lese krátce po prudké zatáčce zrychluji na chvíli z 16 na 18 a to stačí, aby se mnou vydržel pouze ten, s kým jsem do kopce najížděl. Najednou vidím v dálce něco růžového, a když k tomu přijedu, poznávám Pytlajze. Nechápu, kde se tu bere, vždytˇ přede mnou nebyl. Na mojí otázku, co je, říká, že nic, a dál stojí u silnice. To, že jel ten závod jenom jako trénink a vynechal Bukovou, mi řekl až v cíli. Sice to moc nechápu, ale alespoň to vysvětlovalo ty jeho šílený nástupy.(Mimochodem, tohle prý ke konci závodu zamíchalo pořadím Šlapek, ale o tom by mohli vyprávět jiní…)

 Zbytek kopce si jedu svým tempem a vrchařskou prémii projíždím na 6.místě. Sjezd s kolegou opět celkem pálíme a přichází zbečenský kopec. Před námi se objevil Hájek, který nestačil první skupině. Do kopce se hrozně vlečeme a nahoře vidím, že se za námi zformovala tak osmičlenná skupina. Nechtělo se mi jet proti větru sám, a proto jsem kolegovi, který měl krizi, nenastupoval. Ale klidně jsem nastoupit mohl, protože nás stejně za chvíli sjeli.

 Skupina nejela nic moc a Hájek si stále udržoval odstup. Na moji výzvu, abychom zkrátili špice, reagovala půlka skupiny tím, že přestala střídat. Na špici jsem se dostal sice častěji, ale myslel jsem to trochu jinak. Hájka jsme ale nakonec dojeli. To už se ale neodvratně blížil cíl. Za Žilinou jsme uviděli dalšího odpadlíka z první skupiny. Počítám, kolik jich je ještě před ním. Takže 5-2=2. -asi si s sebou příště povezu kalkulačku. To, že jsem viděl šanci na třetí místo způsobilo, že jsem začal spurtovat už na začátku cílové rovinky. Všichni se zaradovali, že jim to nějaký vůl rozjel, a nakonec mi ukázali, jak jsem to měl jet. Dojel jsem devátý a když jsem zjistil, že o žádný třetí místo nešlo, byl jsem dost naštvanej. Naštěstí za chvíli dojel Bigmig a hned po něm Kotě, který zuřil daleko víc než já. Nic tolik nepotěší jako cizí neštěstí, a tak se mi postupně lepšila nálada. Koneckonců já nejsem nikdy po dojezdu spokojený a případný úspěch ocením až později. To se ale ještě nestalo, ten můj dojezd byl fakt  hroznej. Snad to časem ještě přijde. Naštěstí jsou za týden Brdy, a tam určitě vyhraju…….