CFC Kladno

Konkurs na dresy

Staré se trhají, je čas ušít nové

Je to už 2 a půl roku, kdy jsme po ukončení spolupráce s hlavním sponzorem vyhlásili konkurs na dresy bez reklam. Ale shodou okolností jsme od té doby žádné nové sady neobjednávali, a tak nový design zůstal tak říkajíc u ledu. Situace však nazrála, řadě závodníků oblečení postupně odchází a registrujeme i nové zájemce o členství, takže nové týmové dresy budou letos potřeba. Zrekapitulujme si situaci. Na přelomu let 2015 - 2016 proběhla na našich stránkách anketa o případné změně designu dresů, ve které těsně zvítězila konzervativní varianta dresy neměnit. Tou dobou jsme ale ještě počítali s logem sponzora na hrudi, takže nyní se do hry vrací i varianta číslo 2, provést menší změny při zachování kompatibility se staršími modely. To v praxi znamená zachovat barvy, rozložení prvků a logo CFC. Reklamy buď vynechat úplně, nebo nahradit jinými nápisy či znaky. Z tohoto zadání vycházejí i naše první redakční návrhy. Hrudní logo Kola Holubovský jsme nahradili nápisem KLADNO v bílém nebo černém provedení a znak firmy Trek variantami týmového loga v kombinaci s nápisem CFC Kladno. Nákresy nejsou graficky dopracované, berte je jako námět k diskusi a vzor, v jaké podobě předložit další. Očekáváme tedy jak Vaše názory, tak nové návrhy. Pro tento účel si můžete stáhnout montáž stávajících dresů. Všechny předložené varianty umístíme na stránku dresy CFC 2019. Tak prosím hlasujte, pište, kreslete, ať můžeme brzy nechat vítězný návrh ušít.

Zdenda v Pobaltí

Světošlápkova cesta na sever - den 3 a 4

Ráno po farářovi ani vidu ani slechu, tak se balím a frčím pryč. Neskutečně dlouhé roviny lemované stromořadím, že ani čas neutíkal. Myšlenkami jsem už byl u kamaráda ve Varšavě, když vtom mě vyrušil autobusák a za jízdy se mě ptal, jestli jsem Slovák nebo Čech. No není to debil, když viděl vlajku ? Ale kručení v břiše mi připomnělo, že je čas hledat místo na oběd. Nalézám statek s krásným sezením a po optání, jestli se můžu nadlábnout, se dozvídám, že to není problém. Tak dobře. Při příjezdu do Čenstochové jsem viděl, že tu mají poutnickou slávu. Ale že město znám, tak jenom projíždím. Piotrków Trybunalski následuje záhy, ale za městem mne zastavuje nečekaný problém: silnice na Varšavu je zakázaná pro kola. Přitom vím, že jsem tou silnicí do Varšavy už jel, jenže to změnili. Ptám se lidí, jak do Varšavy, a že jich bylo dost, ale vždy dostávám zamítavou odpověď a doporučení, že jedině vlakem. Nu což, když dobroudružství, tak se vší parádou. Ale až ráno. Večeřím na nádraží a potom si honem hledám spaní. Nakonec se to povedlo parádně za městem, kde byl opět přístřešek, tentokrát i se slámou, na které se spalo jako v postýlce. A jak to hřálo. Tak dobrou noc.
To se tak krásně vstává ze slámy, jenom se od ní očistit a honem na vlak. Cesta kolmo vlakem trvala hodinu a 15 minut, a tak Polsko poznávám i z jiné strany. Teď už vím, že až se budu vracet, tak tu samou cestu budu muset zopakovat. Doufám, že naposled. Ve Varšavě rychle vystupuji z vlaku a hledám směr ke kamarádovi. No tě pic. Z nádraží jsem se ocitl přímo před Palácem kultury a vědy, postaveným v centrální metropoli v roce 1955 po vzoru Moskvy. Před 25 lety to byl nejvyšší dům ve Varšavě a byl to v té době můj styčný bod. Dnes to neplatí. Kolem dokola jenom obrovské moderní skleněné budovy, ve kterých se palác utápí, takže se už nemohu na svůj orientační bod spolehnout. Jsem z toho v šoku. Zdenóšku, prober se, jsi v jiném světě. Rychlá a krátká prohlídka paláce a honem za návštěvou. Honem, honem, a to bylo špatně. Po 500 metrech jsem lehnul a ještě se ulomilo zrcátko. Šikovnej jsi. Zvoním. Jaké bude setkání po čtyřech letech ? Spolu s kamarádovou paní bylo vynikající. Po večeři jsme byli navštívit novou náplavku u Visly, kterou pojmenovali po generálovi Georgi S. Pattonovi a pak povídáme dlouho do noci. Dobrou ...
Z Polska Zdeněk Mračko