CFC Kladno

Naši bajkeři se neflákali

Obec v klínu Jizerských hor přivítala vyznavače horských kol.

Dlouhá staletí nebylo v údolí Kamenického potoka nic než hluboké lesy. Dostatek dřeva pro sklářské pece přivedl tehdejšího majitele panství Maxmiliána II. hraběte Desfourse na myšlenku založit zde osadu. Ta se kolem sklářské hutě rychle rozrostla na obec, kterou hrabě roku 1701 u příležitosti narození syna Karla Josefa pojmenoval Josefův Důl – Josephsthal. To ovšem neměl ani tušení, co bude tato obec za pár století každoročně zažívat druhý říjnový víkend. Sklářskou minulost vystřídal turistický ruch. Cyklisty hostí Jizerské hory už od poloviny devadesátých let. Tehdy se v Bedřichově jezdil závod s názvem Jizerská 50, v roce 1999 přejmenovaný na Nova Author Cup. I když byl zájem několikrát větší, startovní pole ochranáři zprvu omezili na 1500 závodníků. Ale už v roce 2000 se na start staví 2500 registrovaných jezdců a dochází i ke změně trati. A od roku 2001 se dějištěm našeho nejpopulárnějšího cyklistického závodu, který v současné době nese název ČT Atuhor cup, stává Josefův důl. Tolik historie. Pro nás se stal zlomovým rok 2009, kdy se na startu poprvé objevili členové CFC Kladno. Průkopníky byli Martin Šuranyi, Jana Šuranyi a Honza Vševid. Po absolvování závodu všichni svorně prohlásili, že končí s cyklistikou a přecházejí na jiný sport, nejlépe šachy. Ovšem silná vůle a láska k cyklistice nakonec zvítězila a naši borci se postavili na start i v dalších letech. Již bez Jany, která se začala věnovat příjemnějším povinnostem, a sice vychovat další úspěšnou generaci sportovců. Letos se k Martinovi a Honzovi přidal i Pepa Slavík a spolu s dalšími 3500 závodníky museli zdolat trať o délce 64 km s převýšením 1546 m. I když ani tento ročník nebyl co do počasí z těch příznivějších a ranní teploty na teploměru ukazovaly jeden stupeň a na vrcholcích hor chlapi zažili i mlhu s deštěm a ledové krupky, všichni naši závodníci závod zdárně dokončili. Martin Šuranyi v čase 2:37.14, celkové umístění 385., Pepa Slavík v čase 2:40.53, celkově 469. a Honza Vševid za 2:57.37 na 935. místě. V cíli byli zmrzlí a promoklí, ale zato šťastni, že se udrželi v první polovině startovího pole, trať pokořili v čase pod hranicí 3 hodin a zvládli každoroční říjnovou výzvu. Jizerské hory tentokrát ukázaly svoji odvrácenou tvář, ale doufejme, že další ročník již bude zalit sluncem s teplotami kolem 20 stupňů a naši MTBčkaři zdolají trať v ještě v lepších časech. Sportu zdar a cyklistice zvlášť! Pro Zpravodaj Honza Vševid

Velká cesta Švýcarskem

Nový epochální výlet pana Mračka, tentokráte do Švýcar.

Pravidelní čtenáři našeho Zpravodaje mají ještě v živé paměti poutavou reportáž našeho světoběžníka Zdeňka Mračka z cyklistického putování po Ukrajině, kterou jsme pod názvem Náš člověk v Koločavě otiskovali na pokračování v ročníku 2015. A vidíte, rok se s rokem sešel, Zdeněk další kus světa objel a my pro Vás máme dobrou zprávu: v příštím roce se můřete těšit na zbrusu novou reportáž z Velké cesty Švýcarskem. Velké píšeme s velkým V, protože obnášela 3630 km, Zdeňkovi zabrala 28 dní a stála ho 7 kg sádla. Ale dejme raději slovo autorovi. "Zdravím přátele cyklistiky. Když přišel čas rozhodování, kam letos vyrazit, váhal jsem mezi Rumunskem, Bulharskem a Maďarskem a pořád jsem si nemohl vybrat. Pak mi jednou padlo v telce do očí Švýcarsko a bylo jasno. To bude krása! Jenže co ty alpské průsmyky? To mě asi odrovná. A najednou už se mi tam tolik nechtělo. Ale po měsíci přemlouvání jsem si to Švýcarsko nakonec schválil. Plánování začalo internetem, kde jsem zhruba po týdnu narazil na něco, co mi vyrazilo dech a očiska. Byla to mapa s červenou klikatou čárou. Došlo mi, že tu mám od 'křižáků' (mají přece kříž ve znaku) celou cestu krásně naplánovanou a rozkreslenou a to vše bez přemýšlení a zdržování. Stačilo na vrátnici (kde jinde než v zaměstnání) roztáhnout mapu a tvorba itineráře mohla začít. To už je brnkačka. Jenom mi pořád v palici lítaly ty zatracený průsmyky. Ale snad to nějak zvládnu, zatím je třeba se připravit aspoň teoreticky. Takže co jsem se dozvěděl Švýcarsku: v rodině nemůže být jedna kočka. Vždy dvě. Pes, ten musí v prvním roce života chodit třikrát týdně na jednu hodinu do psí školy. Samé užitečné informace. Povolení k práci můžete získat buď sezónní 'L', 'Béčko' na 5 let nebo 'C' na 15 let. Získat pas není jenom tak. Musíte prokázat, že znáte historii Švýcarska tak, jak ani rodilí 'křižáci' neznají. Naštěstí ho nepotřebuju. A ještě zdroj informací: mojesvycarsko.com (brožury), Mapa Marco Polo 1:300 000, průvodce Švýcarsko GrandTour 111 tipů. A napište, že v jednom pokračování budou vždycky dva dny, aby se to nějak vešlo." My se budeme těšit. Ze Švýcharska Zdeněk Mračko