| 1 | Vít Novák | 52 |
18.4.2026 11:00
Bílina25.4.2026 11:10
Vlčí Hora u Krásné Lípy26.4.2026 11:10
Česká Kamenice1.5.2026 12:00
Strašice u Rokycan17.5.2026 11:00
Krupka u Teplic
Staronové problémy s úřady, rozkopaný most v Radonicích, zablokovaný průjezd Kácovem a nakonec vynucené stažení závodu na okruhy. A jen tak na dokreslení v pátek porouchaný
majáček zaváděcího vozu. Problémů s přípravou 8. ročníku Posázaví bylo zkrátka dost a dost, ale přesto jsme stihli vše připravit a zdálo se, že už máme nejhorší za sebou.
Jenže pořadatel míní a svatý Petr mění. Jako by se chtěl vysmát matematickým modelům, spustil se začátkem prezentace první kapky, aby
posléze roztočil všechny kohoutky a odradil tak řadu potenciálních účastníků závodu. Našli se i tací, kterým jsme na poslední chvíli vraceli zaplacené startovné.
"To není zrovna standartní, ale budiž." rozhodl ředitel závodu Vít Novák "Pověst se buduje roky a my nechceme být ti, co se handrkují o peníze."
Správně. A protože každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, Víťa krátce po startu píchnul, a čest našich barev musel hájit osamocený Marek Andrejs. Naštěstí se úkolu
zhostil na výbornou a dokázal vybojovat bronzovou medaili v kategorii A. Závod první divize vyhrál po sólovém úniku postaršený prostějovský junior Matěj Štibingr, druhý balík
ovládl Libor Janoušek z Lawi. Dokončilo pouhopouhých 55 cyklistů.
Byl to letos zkrátka po všech stránkách survivalový ročník. A to ještě nevíte, že se v průběhu závodu našel zodpovědný občan, který na nás zavolal policii. Ale nezastřelili nás
a co je nejdůležitější, obešli jsme se bez nehody. Zaplať Pámbu.
Když jsme byli na jaře nuceni oplakat dvacátý ročník Rampušáka, zůstalo nám po něm prázdné místo v duši i v kalendáři.
Časem se však ukázalo, že zlovolné úřednické pařáty nepřesahují hranice panství a co není možné v jedněch horách,
jde bez problémů v sousedních a přijali jsme pozvání Rampušákova kolegy pana Krakonoše. Třetí ročník trutnovského cyklomaratonu, nesoucí jméno pána hor, sice kilometry
nedosáhl na orlické dvě stovky, zato výškových metrů nabídl dost a dost. Ze všech krkonošských kopců utkvěly v paměti dvanáctikilometrové polské serpentiny na Pomezní boudy a
především nevídaná stěna z Pece pod Sněžkou na Pražskou boudu. Bezmála 3 kilometry s průměrným sklonem přes 13% a úseky hodně přes 20%, to jsou parametry, které jinde
nenajdete. Samotný závod se nám vydařil. Vítek sice nebyl s výkonem příliš spokojen, ale 25. místo v silné mezinárodní konkurenci a malý odstup na špici, to má svou hodnotu.
Pan Kolbaba si dal dva cíle - vydržet s Igorem a vyjet na Pražskou. Oba dokázal splnit, navíc vyhrál na umělecký dojem, protože Strejda, byť byl nakonec na Pražské boudě dříve,
šel chvílemi pěšky. Kromě toho šlo o výborný trénink, který ještě zhodnocuje pozávodní výjezd z Trutnova na Pomezní boudy, kde jsme bydleli, a nedělní vytočení nohou
na Zlaté návrší. Díky, pane Krakonoši, a pane Rampušáku, nashledanou v lepších časech.
Lipeneckou časovku do vrchu uspořádal pražský Cykloklub Krásná vyhlídka namísto úředním šimlem umořené časovky řevnické a podobně jako brdská, i ta jílovišťská trať našim
jezdcům svým profilem vyhovuje. V paměti zůstává hlavně loňská dvojitá bedna v podání Vítka a Máryse, ale ani letos naši reprezentanti nezklamali. V podstatně silnější
konkurenci, již nakonec ovládli Lawiňáci Tomáš Kotrlík a Michael Somr, následováni řevnickým Beamonem Michalem Košem, vybojoval Víťa Novák celkově 6. místo a v kategorii
obhájil loňské stříbro, Marek Andrejs byl 17., v Áčku pátý a trojici zdárně doplnil posilničený bajker Martin Šurányi na 49., v Béčku 12. místě. Slušný bodový zisk udržel našim
barvám naději na dobrou pozici v soutěži týmů. Lipence dobře.
Podruhé v sezóně se náš leader dostal do bezprostředního boje o celkové vítězství v závodě a zase je z toho jen druhé místo. Tentokrát však k triumfu chyběl po stovce
deštivých kilometrů 31. ročníku Železného dědka doslova krůček. Ještě při nájezdu do cílové rovinky v Soběhrdech držela trojice uprchlíků pohromadě, ale v závěrečných metrech
byl přeci jen o pár šlápnutí rychlejší Vítkův úhlavní soupeř Michael Somr z Lawi, který tak navýšil svůj náskok v čele celkové klasifikace UAC. Vítek má zase jednou 'za
dvě', ale po výborném výkonu, kdy ukázal záda řadě jezdců zvučných jmen. Přesto se po dojezdu tvářil trochu rozpačitě. "Nedivte se, druhý v cíli je první poražený."
řekl v rozhovoru redaktorce Čerčanského kurýra "Asi jsem měl nastoupit hned za Bedrčí, protože jsem se v kopcích cítil výborně. Ve finiši je soupeř zkrátka silnější."
Jsou to ale paradoxy, při pohledu na tělesné parametry obou jezdců by se nechtělo věřit, že o poznání subtilnější Majkl v kopcích vyčkává a rozhoduje drtivým spurtem,
jenže to nebylo poprvé a bude s tím třeba do budoucna počítat. Sezóna totiž ještě zdaleka nekončí a
přestože je náš forhont letos možná nejsilnější, jaký kdy byl, o čemž svedčí i 14 medailí a minimální odstup na špici i v těch nejtěžších podnicích, na absolutní vítězství v
hromadném závodě čeká už dlouhých sedm let. Bylo by pěkné, kdyby s tím dokázal něco udělat ještě letos.
Namlsáni dvojím úspěšným vystoupením CFC v Krušných horách vyhlíželi naši příznivci letošního Krušnotona s velkým očekáváním, ale nakonec bylo vše trochu jinak. Nedá se sice
říci, že by zde naši reprezentanti zklamali,
ale ročník 2016 lze charakterizovat jedním slovem polojasno. Zatímco meteorologický význam tohoto slova jsme po loňském tropickém martyriu přivítali s úlevou,
výsledkové polojasno už nadchlo méně. Ale můžeme si za to trochu sami. "Je pravda, že jsme s Márysem přišli na start později a zůstali vzadu"
řekl náš zástupce na 180 km trati Víťa Novák "ale startovat 600 účastníků střední a krátké trati dohromady, to nebylo zrovna šťastné řešení. Schválně jsem si to stopnul a
než jsme se dostali na trať, měli jsme na čelo více než 3 minuty ztráty. Probojovat se do čelní skupiny stálo hodně sil a ještě před nájezdem do hor jsme toho měli pomalu
dost." Vítka navíc krátce poté postihl defekt a jen díky nezištné pomoci královického pana Millera, kterému touto cestou ještě jednou děkujeme, nevypadl ze závodu úplně.
Potěšitelná je následující kladenská spolupráce po zbytek závodů, díky které oba naši borci dosáhli za daných okolností ještě solidního umístění. Nejspokojenějším členem
krušnohorské výpravy tak nakonec byl náš zástupce na nejdelší tati redaktor Kolbaba, který asi zajel své momentální maximum, o hodinu porazil sběrný vůz a poprvé v historii
přenechal červenou krušnotonskou lucernu soupeřům. Konkrétně deseti.
9.2.2026 17:38 Kolbaba
První body pro Vítka za běžkomaraton
místy bez sněhu. Krásná práce ! ...
22.1.2026 14:54 Luděk
Ahoj ze SAL, zveme případné jezdce na Rouvy k první virtuální vyjížďce naší ligy v sobotu 24.1. dopoledne. Na pořadu dne ...
29.9.2025 7:48 Kolbaba
Zapsal jsem body za nedělní závody.
Chlapci zabodovali, Milan stříbro v kategorii, Víťa zlato v kategorii, dobrá práce. ...
22.9.2025 14:08 Kolbaba
Zapsal jsem body. Pěkná účast a výkony, Víťa na bedně, krásná práce. fotky v galerii ...