11. června 2016
ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno
Číslo 97
Stříbrné Vary měly namále
Nakonec ale druhý nejlepší výsledek CFC v historii

Přípravy 33. ročníku cyklistické klasiky Karlovy Vary - Unhošť musely panu řediteli Mittelbachovi chvílemi připomínat
noční můru z
Karlsbad Street. Kromě tradiční houštiny papírů a razítek se totiž letos musel potýkat s objížďkou nového dálničního úseku a hlavně s
nevyzpytateným průběhem frézování vozovky, které karlovarskou silnici na několika místech svedlo do jednoho pruhu, řízeného semafory. Po
pravdě řečeno, týden před startem jsme si vůbec nedovedli představit, jak by tudy mohl závod bez úhony projet. Nakonec vše dobře dopadlo,
přibyla dodatečná objížďka do Jesenice a
Vary odstartovaly. A to je dobře, protože jsme tu letos díky Víťovi dosáhli druhého
nejlepšího
výsledku od vítězství v roce 2004. A vezmeme-li v potaz diametrálně odlišnou konkurenci tahdy a dnes, je letošní stříbro určitě cennější.
Však měl také náš forhont v cíli na tváři úsměv od ucha k uchu.
"Odjeli jsme hned z kraje s Jirkou Ježkem a třemi dalšími." řekl v
rozhovoru redaktorce sportovního kanálu unhošťské televize
"Pak si nás dolepili Lukáš Tvrz a dva další. Pěkně jsme střídali. V mírném
protivětru přes 40 průměr, to celkem jde. Nakonec ve spurtu druhý flek. Nechytil jsem Lukášův nástup na pětistovce. Asi jsem měl zkusit
ujet někde na trati s Jirkou Ježkem. Ale jinak spokojenost." Trochu jinak viděl závod náš další zástupce Marek Andrejs.
"Na Vary
jsem se hrozně těsil a moc chtěl bednu, ale nějak jsem se zaseknul při dvou nástupech Jirky Ježka a Lukáše Tvrze. Pak v baliku jsem měl
chuť závodit, ale zaváděcí auto mě zavedlo mimo trať." To je snad letos epidemie, viz níže, pozn. red.
"Balík jsem ještě dojel, ale
v cíli už mě chuť závodit přešla. Bad luck." To je anglicky a česky to znamená
pech. Ještě hůře však dopadl Vašek Novák, který
odstartoval ambiciózně
a dlouho se držel v hlavní skupině, aby se posléze před Krušovicemi propadl i Kolbabovým gruppettem v marné snaze vyžebrat aspoň jednu
tabletu proti křečím. Při pohledu na našeho borce v cíli s nedopitou půllitrovou lahvičkou v košíku lze však vyjádřit podiv nad tím, že
117 km dlouhý závod vůbec dokončil. Abychom ale nekončili smutně, tak na závěr dobrá zpráva. Mezi chlapci jsme udělali sbírku a zakoupili
Václavovi příručku
Začínáme s cyklistikou, díl druhý,
Tekutiny. Takže v 34. ročníku už bude výsledek jistě lepší. Budeme se
těšit.
Kamil Oprsklý, CFC, Unhošť
Bělečský cyklovíkend
Naši se u Vůznice neztratili

Poslední květnový víkend patřil i letos v Bělči cyklistům, ať už se to místním morousům líbí nebo ne. Přestože sobotní časovka termínově
kolidovala se slavnějšími
Vary, objevilo se na startu dvaaosmdesát timetrialistů včetně zvučných jmen ze špičky amatérského
pelotonu. Na zvlněné trati vedoucí po obvodu Lánské obory byl nejrychlejší Petr Novák z Lawi před týmovým kolegou Tomášem Kotrlíkem a
průběžným leaderem celkového pořadí UAC Miroslavem Thumou. Naši se museli obejít bez největších hvězd, ale zabojovali solidně.
Nejrychlejší byl Luboš Černý na 49. místě před stále se lepšícím Martinem Šurányim o místo zpět. Pepa Slavík byl 62. a čtveřici doplnil
Hoza Vševid na 74. místě, i tentokrát na silničním kole. O den později odstartoval tradiční hromadný závod, letos vzhledem k opravě mostu
přes potok Benešák na lehce pozměněné trati.
V prvním balíku zvítězil po úniku příchozí Adam Šimůnek před Ľubomírem Sedláčikem. Vítek Novák zaspurtoval v hlavní skupině osmý, získal
stříbrnou medaili v kategorii a jen ho mrzelo
"... že jsme nedorazili Michala Somra." Jeden z hlavních favoritů sezóny byl totiž
tentokrát hodně načatý, v kopcích odpadal, ale v závěru se dokázal dotáhnout a ve finiši Vítka skočil. Škoda. Závod druhé divize ovládl
Libor Janoušek z Lawi před Vinohradskou šlapkou Rydvalem a navrátivší se legendou Michalem Košem. Nejlepší z našich Luboš Černý vybojoval
35. místo. Pepa Slavík a pan Kolbaba srdnatě bojovali v početném
tabáčku, v závěru byl úspěšnější Josef, ale ani pan redaktor
nebyl den po vydařených Varech nespokojený, protože
" ... předjel Strejdu a s Fousáčem prohrál o fous". Tak to je dobře.
Zablouděcí vozidlo
Zmařený kouřimský únik

Jsme na 35. kilometru závodu Kouřimská padesátka. Peloton 1. divize má za sebou ostré stoupání na Nechybu a na čele je s minutovým
náskokem dvojice uprchlíků Radek Šuvada a náš Víťa Novák. Zrovna když únik začíná vyhlížet nadějně, odbočuje zaváděcí vozidlo ostře
doprava a sjíždí do Radvanic. Oba jezdci za ním. V obci si řidič chybu uvědomuje, ale po návratu na hlavní silnici je náskok ten tam.
"Začínal jsem věřit, že to dokážeme" řekl Víťa po závodě
"S Radkem jsme jeli pěkné tempo a peloton jsme za sebou vůbec neviděli.
Navíc bez Lawíků je šance na organizaci stíhačky o dost nižší. Řidiče zřejmě zmátla namalovaná šipka. To se může stát, ale čekal bych v
cíli aspoň pár slov na omluvu. Stát se to nedej Pámbu u nás, vrátil bych vstupné." Škoda, protože jinak šlo o velmi povedenou akci na
krásné trati a s perfektní atmosférou. Vítek nakonec dojel v hlavním poli šestý a malou náplastí je mu bronz v kategorii A. Také dalším
našim zástupcům se dařilo. Pavel Mařík vybojoval bronzovou medaili v kategorii E a také pan redaktor Kolbaba se pochlapil a dokázal pobít
své největší soupeře Igora s Fousáčem. Závod první divize vyhrál Lubomír Sedláčik z Bicycle Cafe,
dvojku opanoval Vít Mužík z Lawi.
Nebýt zablouděcího vozidla, mohly stupně vítězů vypadat jinak. Nevypadaly.
Bělou napravil Márys
Netradiční závody nám svědčí

Názory na experimenty s pravidly cyklistiky v podání pana Diabla z Vinohrad se mohou různit, ale neoddiskutovatelným faktem je, že na nich
náš klub vydělává, neboť percentuální podíl medailí získaných jezdci CFC je na těchto akcích statisticky významně vyšší než na
standartních závodech. Proč tomu tak je, netušíme, ale stačí si připomenout dvě stříbra a bronz z loňských Vrchařů a hlavně Víťovo zlato z
fourcrossu do kopce v Kolči. Ani letos jsme díky Marku Andrejsovi nevyšli naprázdno, když Márys jako jediný zástupce klubu přivezl z
Rallye křivoklátské kopce bronzovou medaili a napravil tak rozpačitý dojem z našeho vystoupení na mistrovské časovce v Bělé pod
Bezdězem.
Tam nejen že naši nedokázali promluvit do pořadí na čelních místech, ale pan Kolbaba se navíc postaral o mezinárodní ostudu, když přijel
pozdě na start a ještě se v cíli snažil přemluvit pořadatele, aby mu těch 20 vteřin odečetli, že prý si ráno řídil hodinky podle rozhlasu.
Hanba, pane redaktore. Nezbylo než jen z povzdálí sledovat, jak mistrovské dresy přebírají: Tomáš Kotrlík v kategorii B, Jakub Nechanický
v kategorii A, Vít Mužík v Céčku, Karel Prager v Déčku, Josef Burgr za E, junior Matěj Tvrz a Hana Doležalová za něžné pohlaví. Nejlepší z
našich byl patnáctý. Což není mnoho. Tak příště.
Placka od Čtyřlístku
Praha - Třeskoprsky, díl 34
Když se řekne Doksy, většině lidí se vybaví Máchovo jezero. Turisté připomenou hrad Bezděz, vojáci nejspíše Ralsko.
Jste-li cyklista z okolí Prahy, znamenají pro vás Doksy navždy slavnou cyklistickou klasiku.
Jen opravdový znalec a zároveň dětina si ale tohle všechno spojí se jménem Třeskoprsky.

Naštěstí u nás v redakci není o znalce a dětiny nouze, a tak dobře víme, že dějištěm proslulého českého komiksu Čtyřlístek jsou Doksy,
Máchovo jezero a Bezděz. Manželé Němečkovi si zde v roce 1968 koupili chalupu a zdejší kraj je natolik okouzlil, že se rozhodli zasadit
děj Čtyřlístku právě sem. Z Máchova jezera se tak stává rybník Blaťák, z města Doksy Třeskoprsky a strašidla nás nestraší z Bezdězu, ale z
Bezzubu. A jak dokumentuje obrázek, ani cyklistika nepřišla na stránkách Čtyřlístku zkrátka.
Některé tréninkové postřehy z příběhu
Boj o zlato si naši borci pamatují dodnes, například slavné
"Máš sílu v nohách. Umíš
jezdit na kole ?" nebo panu Kolbabovi bližší
"Na toho tlustého nestačím". A jak dopadl závod Praha - Třeskoprsky letos ?
Vítek sice první cenu v cyklistice jako Bobík nezískal, ale deváté místo a stříbro v kategorii A také není špatné. Placka od Čtyřlístku se
vždy cení.