CFC Kladno

Stříbrné Vary měly namále

Nakonec ale druhý nejlepší výsledek CFC v historii

Přípravy 33. ročníku cyklistické klasiky Karlovy Vary - Unhošť musely panu řediteli Mittelbachovi chvílemi připomínat noční můru z Karlsbad Street. Kromě tradiční houštiny papírů a razítek se totiž letos musel potýkat s objížďkou nového dálničního úseku a hlavně s nevyzpytateným průběhem frézování vozovky, které karlovarskou silnici na několika místech svedlo do jednoho pruhu, řízeného semafory. Po pravdě řečeno, týden před startem jsme si vůbec nedovedli představit, jak by tudy mohl závod bez úhony projet. Nakonec vše dobře dopadlo, přibyla dodatečná objížďka do Jesenice a Vary odstartovaly. A to je dobře, protože jsme tu letos díky Víťovi dosáhli druhého nejlepšího výsledku od vítězství v roce 2004. A vezmeme-li v potaz diametrálně odlišnou konkurenci tahdy a dnes, je letošní stříbro určitě cennější. Však měl také náš forhont v cíli na tváři úsměv od ucha k uchu. "Odjeli jsme hned z kraje s Jirkou Ježkem a třemi dalšími." řekl v rozhovoru redaktorce sportovního kanálu unhošťské televize "Pak si nás dolepili Lukáš Tvrz a dva další. Pěkně jsme střídali. V mírném protivětru přes 40 průměr, to celkem jde. Nakonec ve spurtu druhý flek. Nechytil jsem Lukášův nástup na pětistovce. Asi jsem měl zkusit ujet někde na trati s Jirkou Ježkem. Ale jinak spokojenost." Trochu jinak viděl závod náš další zástupce Marek Andrejs. "Na Vary jsem se hrozně těsil a moc chtěl bednu, ale nějak jsem se zaseknul při dvou nástupech Jirky Ježka a Lukáše Tvrze. Pak v baliku jsem měl chuť závodit, ale zaváděcí auto mě zavedlo mimo trať." To je snad letos epidemie, viz níže, pozn. red. "Balík jsem ještě dojel, ale v cíli už mě chuť závodit přešla. Bad luck." To je anglicky a česky to znamená pech. Ještě hůře však dopadl Vašek Novák, který odstartoval ambiciózně a dlouho se držel v hlavní skupině, aby se posléze před Krušovicemi propadl i Kolbabovým gruppettem v marné snaze vyžebrat aspoň jednu tabletu proti křečím. Při pohledu na našeho borce v cíli s nedopitou půllitrovou lahvičkou v košíku lze však vyjádřit podiv nad tím, že 117 km dlouhý závod vůbec dokončil. Abychom ale nekončili smutně, tak na závěr dobrá zpráva. Mezi chlapci jsme udělali sbírku a zakoupili Václavovi příručku Začínáme s cyklistikou, díl druhý, Tekutiny. Takže v 34. ročníku už bude výsledek jistě lepší. Budeme se těšit. Kamil Oprsklý, CFC, Unhošť

Zablouděcí vozidlo

Zmařený kouřimský únik

Jsme na 35. kilometru závodu Kouřimská padesátka. Peloton 1. divize má za sebou ostré stoupání na Nechybu a na čele je s minutovým náskokem dvojice uprchlíků Radek Šuvada a náš Víťa Novák. Zrovna když únik začíná vyhlížet nadějně, odbočuje zaváděcí vozidlo ostře doprava a sjíždí do Radvanic. Oba jezdci za ním. V obci si řidič chybu uvědomuje, ale po návratu na hlavní silnici je náskok ten tam. "Začínal jsem věřit, že to dokážeme" řekl Víťa po závodě "S Radkem jsme jeli pěkné tempo a peloton jsme za sebou vůbec neviděli. Navíc bez Lawíků je šance na organizaci stíhačky o dost nižší. Řidiče zřejmě zmátla namalovaná šipka. To se může stát, ale čekal bych v cíli aspoň pár slov na omluvu. Stát se to nedej Pámbu u nás, vrátil bych vstupné." Škoda, protože jinak šlo o velmi povedenou akci na krásné trati a s perfektní atmosférou. Vítek nakonec dojel v hlavním poli šestý a malou náplastí je mu bronz v kategorii A. Také dalším našim zástupcům se dařilo. Pavel Mařík vybojoval bronzovou medaili v kategorii E a také pan redaktor Kolbaba se pochlapil a dokázal pobít své největší soupeře Igora s Fousáčem. Závod první divize vyhrál Lubomír Sedláčik z Bicycle Cafe, dvojku opanoval Vít Mužík z Lawi. Nebýt zablouděcího vozidla, mohly stupně vítězů vypadat jinak. Nevypadaly.