CFC Kladno

FORHONT

NEJBLIŽŠÍ AKCE

6. května 2016 ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno Číslo 96

Kostky, kam se podíváš

Modré šípy v cíli hned za profíky

Středočeské Milovice byly v minulosti známé především jako sídlo na dvacet let dočasně rozmístěných sovětských vojsk. Když pak jednoho krásného dne Rudá armáda odtáhla, zbyla po ní opuštěná kasárna a kilometry dlážděných cest pro přesun tanků. Co teď s nimi ? Dlouho to vypadalo, že nikdo neví. Naštěstí se našlo pár chytrých hlav, a byli to shodou okolností Sokoli z nedalekých Jabkenic, kteří přišli s nápadem přivést do prostoru cyklisty a přeměnit Milovice v takové malé české Roubaix. Po úspěchu prvního ročníku začal věhlas závodu vzrůstat a v loňském roce se podařilo Pavé tour začlenit do nabitého kalendáře UAC. Profesionálové z kategorie Elite tak dostali jedinečnou příležitost poměřit síly se špičkou amatérského pelotonu. A byla to zajímavá konfrontace, ve které kromě výkonnosti a taktiky rozhodovala i loterie v podobě častých defektů. Na ty doplatil i jeden z hlavních favoritů Václav Nežerka, který píchnul celkem čtyřikrát a navzdory týmové podpoře se už do vedoucí skupiny nevrátil. V cíli ho navíc přespurtoval Petr Beneš z domácího Cyklokros teamu. Václavovi budiž útěchou celkové vítězství týmového kolegy Davida Dvorského. Také druhého v pořadí Jonáše Vojtěcha ze Sparty dobře známe, startoval například předloni v Posázaví, což jen dokazuje, že UAC nejsou žádná Béčka. Naši startovali dva a rozhodně se neztratili. Víťa Novák dojel v hlavním pelotonu na 24. místě, pátý z amatérů a první z UAC kategorie A. Máme tedy první zlato, i když jen virtuální, protože pořadatelé UAC nevyhlásili. Marek Andrejs bohužel kvůli kolizi z hlavní skupiny vypadl, ale i tak zabojoval a nechal za sebou taková jména jako je Michael Somr nebo Petr Novák. V kategorii mu patří druhé místo. Takže po letech opět double. Krásná práce, Modré šípy. Kamil Oprsklý, CFC, Milovice

Funus se nekonal

Úvodní časovky se střídavými úspěchy

Start nového ročníku UAC v pražských Kbelích byl letos kromě napjatého očekávání provázen i pochybnostmi. "Nechápu pořadatele, jak chtějí zachovat korektnost zavodu", mohli jsem se dočíst na nejmenovaném pražském cyklistickém serveru, "hustota provozu, přechody pro chodce, průjezdy křižovatek." Nebo na jiném místě: "Dva semafory, spousta úzkých míst, asfalt děravý, zatáčky plné kamínků." A tak dále. Pořadatel nakonec nevydržel a vydal oficiální stanovisko: "Nerozumím tomu, jak může být například nebezpečná zatáčka. Na kole existují dvě zásadní věci, a to brzdy a hlava. Za plného provozu se jezdí vpravo a když někdo nepoužije ani hlavu ani brzdy, tak na závodě nemá co dělat. A přechody ve Vinoři snad nebude takový problém. Jestli zrovna nepůjde procesí na hřbitov, tak lze projet bez ztráty vteřinky i bez omezení chodce." Žádný pohřební průvod ani jiné mimořádné události nakonec průběh závodu nenarušily a přítomní diváci mohli zatleskat Tomáši Kotrlíkovi z Lawi, který v závodě zvítězil před svým stájovým kolegou Vítkem Mužíkem a Miroslavem Švábem z Brna. Náš Víťa Novák obsadil 26. místo, Martin Šurányi byl 80. a Honza Vševid 101. O týden později v Bášti se - už bez dohadů - situace v podstatě zopakovala. I tentokrát vyhráli Lawiňáci Kotrlík a Mužík a ani si nevyměnili pořadí. Našim se dařilo lépe, zejména Vítkovi, který skončil dvanáctý a získal bronzovou medaili v kategorii A. Márys dojel 44. Martin Šurányi 77., Honza Vševid 113. a s výkonem dosti nespokojený Vašek Novák 114. Neboj, Václave, vytrvej a lepší časy přijdou. Na závěr je třeba vyzdvihnout zodpovědný přístup našich horských myslivců Mártyho a Honzy, kteří si v zájmu lepších závodních výsledků na silnici neváhali pořídit silniční kola. Však to také bylo na výsledcích vidět. Jen tak dál, chlapci.

Rozjet nepříteli spurta ...

Šlapkovský PRS zpátky v Hřebči

Po roční odmlce způsobené destrukcí silnice se tradiční První šlápnutí vrátilo na domácí okruh s centrem v Hřebči, kde navzdory deštivému počasí přivítalo početný balík více než stovky cyklistů, zvědavých na to, jak dopadne úvodní měření sil v závodě s hromadným startem. Jako první se na trať vydali jezdci kategorie AB. Necelých 60 kilometrů na zvlněném okruhu však nestačilo k významnější selekci silného balíku, takže do cílového stoupání přijela celá hlavní skupina pohromadě a rozhodovalo se až ve spurtu. Nás zajímalo, jak se s nastalou situací popasuje dvojice našich reprezentantů. Zkusí to tempař Vítek na dlouhý, nebo raději rozjede finiš pro spurtéra Máryse ? Nakonec došlo na jedno i druhé a zároveň nic z toho. Víťa skutečně nastoupil, do poslední zatáčky najížděl z první pozice, ale jenom tak rozjel spurt pro soupeře v čele s Petrem Benešem. Tím Benešem, který nám loni o bod vyfouknul žlutý trikot. "Raději bych to - když už - rozjel někomu jinému" řekl náš leader po závodě "Ale nemohl jsem dělat nic jiného. Takové zrychlení nemám a fintu s dlouhým nástupem už mi nikdo nežere." Konečné šesté místo ale není zas tak špatné a vyneslo nám stříbrnou medaili v kategorii A. Marek Andrejs dojel 11., v Áčku byl čtvrtý. Vašek Novák rozjel závod výborně, udržel se ve skupině nejlepších, ale o naději na dobré umístění ho připravil defekt. Co se nepovedlo v jedničce, to přinesl závod druhé divize, kde do cíle dojel osamocený uprchlík Vít Mužík z Lawi, následovaný trojicí jezdců, z nichž byl nejrychlejší Vítkův kolega Libor Janoušek, který k nevoli přihlížejících tifosi přespurtoval domácího Jiřího Zárybnického. Naši v druhém balíku chyběli. Asi na ně bylo moc vlhko.

U Pijasů jako doma

Časovka v Knovízi opět bez chyby

Není to až tak dávno, kdy jsme na stránkách našeho listu přivítali novorozený závod (viz Zpravodaj č. 51) a hle: Knovízská časovka vstupuje do druhé pětiletky své existence. Cyklistický spolek Pijas je našemu klubu blízký nejen geograficky (společně sdílíme okres Kladno) a modrobílými barvami, ale i duchem, o čemž svědčí například převzaté Dášiny lístečky, ale hlavně celková, spíše nízkorozpočtová filosofie, upřednostňující závodění před happeningem. U Pijasů byste tak marně hledali slavobrány, mažoretky nebo dechovou hudbu, tím spíše však můžete počítat s citlivě volenou tratí, profesionálním přístupem pořadatelů, klapající organizací, rychlým a bezchybným zpracováním výsledků. A to vše za rozumný peníz bez sankcí za platbu na místě. U Pijasů jsme se zkrátka cítili jako doma. A protože Knovíz je z Kladna doslova přes kopec, není divu, že jsme na startu 6. ročníku populární časovky do vrchu napočítali rovných sedm kladenských dresů. A nebyly jen do počtu. Nejlepší výsledek udělal podle očekávání náš forhont Víťa Novák, který zajel čtvrtý nejlepší čas, vybojoval stříbro v Áčku a větší zásek zaznamenal pouze na tentokrát bezkonkurenčního Michalea Somra. Překvapením, i když ne zas tak velkým, je výborný výkon a bramborová medaile Marka Andrejse, který se postupně zabydluje mezi špičkou pelotonu UAC. Standartně slušně zajel Luboš Černý, bajkeři Martin Šurányi a Honza Vševid si postupně zvykají na úzké pláště a rozhodně se mezi specialisty neztratili. Také pan Kolbaba si letos polepšil a dotáhl se na dohled největších soupeřů včetně Pepy Slavíka. Blýská se na lepší časy ? Uvidíme. Každopádně časovka Knovíz, sečteno a podtrženo - slušná práce.