6. května 2016
ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno
Číslo 96
Kostky, kam se podíváš
Modré šípy v cíli hned za profíky
Středočeské Milovice byly v minulosti známé především jako sídlo na dvacet let dočasně rozmístěných sovětských vojsk. Když pak jednoho
krásného dne Rudá armáda odtáhla, zbyla po ní opuštěná kasárna a kilometry dlážděných cest pro přesun tanků. Co teď s nimi ? Dlouho to
vypadalo, že nikdo neví. Naštěstí se našlo pár chytrých hlav, a byli to shodou okolností Sokoli z nedalekých Jabkenic, kteří přišli s
nápadem přivést do prostoru cyklisty a přeměnit Milovice v takové malé české Roubaix. Po úspěchu prvního ročníku začal věhlas závodu
vzrůstat a v loňském roce se podařilo
Pavé tour začlenit do nabitého kalendáře UAC. Profesionálové z kategorie Elite tak dostali
jedinečnou příležitost poměřit síly se špičkou amatérského pelotonu. A byla to zajímavá konfrontace, ve které kromě výkonnosti a taktiky
rozhodovala i loterie v podobě častých defektů. Na ty doplatil i jeden z hlavních favoritů Václav Nežerka, který píchnul celkem čtyřikrát
a navzdory týmové podpoře se už do vedoucí skupiny nevrátil. V cíli ho navíc přespurtoval Petr Beneš z domácího Cyklokros teamu. Václavovi
budiž útěchou celkové vítězství týmového kolegy Davida Dvorského. Také druhého v pořadí Jonáše Vojtěcha ze Sparty dobře známe, startoval
například předloni v Posázaví, což jen dokazuje, že UAC nejsou žádná
Béčka. Naši startovali dva a rozhodně se neztratili. Víťa
Novák dojel v hlavním pelotonu na 24. místě, pátý z amatérů a první z UAC kategorie A. Máme tedy první zlato, i když jen virtuální,
protože pořadatelé UAC nevyhlásili. Marek Andrejs bohužel kvůli kolizi z hlavní skupiny vypadl, ale i tak zabojoval a nechal za sebou
taková jména jako je Michael Somr nebo Petr Novák. V kategorii mu patří druhé místo. Takže po letech opět
double. Krásná práce,
Modré šípy.
Kamil Oprsklý, CFC, Milovice
Funus se nekonal
Úvodní časovky se střídavými úspěchy
Start nového ročníku UAC v pražských Kbelích byl letos kromě napjatého očekávání provázen i pochybnostmi.
"Nechápu pořadatele, jak
chtějí zachovat korektnost zavodu", mohli jsem se dočíst na nejmenovaném pražském cyklistickém serveru,
"hustota provozu, přechody pro chodce, průjezdy křižovatek." Nebo na jiném místě:
"Dva semafory, spousta úzkých míst, asfalt
děravý, zatáčky plné kamínků."
A tak dále. Pořadatel nakonec nevydržel a vydal oficiální stanovisko:
"Nerozumím tomu, jak může být například nebezpečná zatáčka. Na
kole existují dvě zásadní věci, a to brzdy a hlava. Za plného provozu se jezdí vpravo a když někdo nepoužije ani hlavu ani brzdy, tak na
závodě nemá co dělat. A přechody ve Vinoři snad nebude takový problém. Jestli zrovna nepůjde procesí na hřbitov, tak lze projet bez ztráty
vteřinky i bez omezení chodce."
Žádný pohřební průvod ani jiné mimořádné události nakonec průběh závodu nenarušily a přítomní diváci mohli zatleskat Tomáši Kotrlíkovi z
Lawi, který v závodě zvítězil před svým stájovým kolegou Vítkem Mužíkem a Miroslavem Švábem z Brna. Náš Víťa Novák obsadil 26. místo,
Martin Šurányi byl 80. a Honza Vševid 101. O týden později v Bášti se - už bez dohadů - situace v podstatě zopakovala. I tentokrát
vyhráli
Lawiňáci Kotrlík a Mužík a ani si nevyměnili pořadí. Našim se dařilo lépe, zejména Vítkovi, který skončil dvanáctý a získal
bronzovou medaili v kategorii A. Márys dojel 44. Martin Šurányi 77., Honza Vševid 113. a s výkonem dosti nespokojený Vašek Novák 114.
Neboj, Václave, vytrvej a lepší časy přijdou. Na závěr je třeba vyzdvihnout zodpovědný přístup našich
horských myslivců Mártyho a
Honzy, kteří si v zájmu lepších závodních výsledků na silnici neváhali pořídit silniční kola. Však to také bylo na výsledcích vidět. Jen
tak dál, chlapci.
Rozjet nepříteli spurta ...
Šlapkovský PRS zpátky v Hřebči
Po roční odmlce způsobené destrukcí silnice se tradiční První šlápnutí vrátilo na domácí okruh s centrem v Hřebči, kde
navzdory deštivému počasí přivítalo početný balík více než stovky cyklistů, zvědavých na to, jak dopadne úvodní měření sil v závodě s
hromadným startem.
Jako první se na trať vydali jezdci kategorie AB. Necelých 60 kilometrů na zvlněném okruhu však nestačilo k významnější selekci silného
balíku, takže do cílového stoupání přijela celá hlavní skupina pohromadě a rozhodovalo se až ve spurtu. Nás zajímalo, jak se s nastalou
situací popasuje dvojice našich reprezentantů. Zkusí to tempař Vítek
na dlouhý, nebo raději rozjede finiš pro spurtéra Máryse ?
Nakonec došlo na jedno i druhé a zároveň nic z toho. Víťa skutečně nastoupil, do poslední zatáčky najížděl z první pozice, ale jenom tak
rozjel spurt pro soupeře v čele s Petrem Benešem. Tím Benešem, který nám loni o bod vyfouknul žlutý trikot.
"Raději bych to - když už
- rozjel někomu jinému" řekl náš leader po závodě
"Ale nemohl jsem dělat nic jiného. Takové zrychlení nemám a fintu s dlouhým
nástupem už mi nikdo nežere." Konečné šesté místo ale není zas tak špatné a vyneslo nám stříbrnou medaili v kategorii A. Marek Andrejs
dojel 11., v Áčku byl čtvrtý. Vašek Novák rozjel závod výborně, udržel se ve skupině nejlepších, ale o naději na dobré umístění ho
připravil defekt. Co se nepovedlo v jedničce, to přinesl závod druhé divize, kde do cíle dojel osamocený uprchlík Vít Mužík z Lawi,
následovaný trojicí jezdců, z nichž byl nejrychlejší Vítkův kolega Libor Janoušek, který k nevoli přihlížejících
tifosi
přespurtoval domácího Jiřího Zárybnického. Naši v druhém balíku chyběli. Asi na ně bylo moc vlhko.
U Pijasů jako doma
Časovka v Knovízi opět bez chyby
Není to až tak dávno, kdy jsme na stránkách našeho listu přivítali novorozený závod (viz
Zpravodaj č. 51) a hle: Knovízská časovka vstupuje do druhé pětiletky své existence.
Cyklistický spolek Pijas je našemu klubu blízký nejen geograficky (společně sdílíme okres Kladno) a modrobílými barvami, ale i duchem, o
čemž svědčí například převzaté
Dášiny lístečky, ale hlavně celková, spíše nízkorozpočtová filosofie, upřednostňující závodění před
happeningem. U Pijasů byste tak marně hledali slavobrány, mažoretky nebo dechovou hudbu, tím spíše však můžete počítat s citlivě volenou
tratí, profesionálním přístupem pořadatelů, klapající organizací, rychlým a bezchybným zpracováním výsledků. A to vše za rozumný peníz bez
sankcí za platbu na místě. U Pijasů jsme se zkrátka cítili jako doma. A protože Knovíz je z Kladna doslova přes kopec, není divu, že jsme
na startu 6. ročníku populární časovky do vrchu napočítali rovných sedm kladenských dresů. A nebyly jen do počtu. Nejlepší výsledek udělal
podle očekávání náš
forhont Víťa Novák, který zajel čtvrtý nejlepší čas, vybojoval stříbro v Áčku a větší zásek zaznamenal pouze na
tentokrát bezkonkurenčního Michalea Somra. Překvapením, i když ne zas tak velkým, je
výborný výkon a bramborová medaile Marka Andrejse, který se postupně zabydluje mezi špičkou pelotonu UAC. Standartně slušně zajel Luboš
Černý, bajkeři Martin Šurányi a Honza Vševid si postupně zvykají na úzké pláště a rozhodně se mezi specialisty neztratili. Také pan
Kolbaba si letos polepšil a dotáhl se na dohled největších soupeřů včetně Pepy Slavíka. Blýská se na lepší časy ? Uvidíme. Každopádně
časovka Knovíz, sečteno a podtrženo - slušná práce.