CFC Kladno

Děkujeme Kladnu

29. Klikáče s podporou města

Pozorný čtenář si jistě všimne, že na obrázku není Kladno. Ještě pozornější čtenář si vybaví, že už ten obrázek někde viděl. Ale ani ten nejpozornější asi nebude vědět, proč je vedle Pustovět logo města Kladna. Takže Vám to teď prozradíme. Díky vstřícnému přístupu radních se nám letos podařilo získat na chystaný mistrovský závod dotaci z Fondu sportovní komise rady města. A za to se sluší poděkovat. "Pro nás je nejdůležitější, aby se během závodu nikomu nic nestalo." řekl nám ředitel Klikových vrchů Michal Novák "Takže získané peníze využijeme hlavně na dopravní značení, informační tabue a pořadatelskou službu pro cca 20 křižovatek, které na trati zabezpečujeme. Pořídili jsme nové reflexní oblečení a pro lepší komunikaci v nepřehledných místech jsme si koupili i vysílačky." To ale není všechno ... "Není. Hned po bezpečnosti klademe důraz na přesné zpracování výsledků, tím spíše, že letos jde o mistrovský závod. Dlouho jsme si pohrávali s myšlenkou pořídit si vlastní čipový systém, ale nebyli jsme si jisti, zda vyhlédnutá technologie dokáže přesně detekovat odstupy ve větších skupinách jezdců. Nakonec zůstáváme u klasiky, posilujeme cílovou sloužbu a pořídili jsme si kameru pro kontinuální záznam dojezdu." Můžeme očekávat nějaké změny na trati ? "Naštěstí ne, trať je schválena v loňské podobě a ani stav silnic nás nenutí ke změnám. Závodníci se mohou znovu těšit na náročné kopce v Pustovětech, Roztokách a Sýkořici, ale i rovinatější pasáže, kde může přijít ke slouvu taktika." Už se těšíme. 29. Klikovy vrchy startují v Bratronicích v neděli 20.9. v 11 hodin.

Náš člověk v Koločavě

Exkluzívní reportáž z putování po Ukrajině, část 7

5. září. Vstávám a zdravím krásné ráno. Čeká na mě vynikající snídaně, a tak se láduju do zásoby. Pak přichází čas rozloučení, pro mě dojemný. Děkuji hostitelům za ochotu a jak se o mne všichni pěkně starali. V 8.15 roztáčím kolo a za pokřiku o dobytí Lvova vyrážím po drkotající silnici. Otepluje se, po 10 kilometrech jdu zase do trička a trenek. Až do města Dolyny vypadá silnice jeko moře. Samé vlnobití. Pak se naštěstí příboj uklidňuje a po 80. kilometru je už jen rovina a rovina jako v Polsku. Jak se blížím ke Lvovu, ubývá výmolů a silnice se vylepšuje. Podle itineráře vím, že se blíží dálnice, a tak zajíždím do města, abych ji objel. Jenže, když se ptám, kudy do Lvova, všichni mě posílají zpátky. Cože, já a kolo na dálnici ? Ale i policajti mě uklidňovali, že mám cestu volnou. Na dálnici prý jezdí trénovat lvovský klub silniční cyklistiky. Snad dálniční, ne ? No potěš ... S obavami stáčím kolo na autostrádu. Ale problémy nejsou a brzy opravdu potkávám v protisměru jezdce na silničkách. Nekecal ... Spadl mi kámen ze srdce. V 15 hodin jsem dorázil do Lvova. První dojem je katastrofální. Neskutečně děravé silnice, autobusy, mosty a smrad jako sviňa před porážkou. No snad to dál bude lepší. Ve městě mám totiž domluvené spaní u předsedy Klubu turistů Lvovské oblasti. Taky byl na cyklosrazu v Prešově. Po chvíli bloudění kolečně nalézám jeho kancelář, ale ouvej. Petrov tam není. Naštěstí tam ale byli ochotní lidé, což je na Ukrajině skoro samozřejmost. Petrov prý odjel kamarádovi na pohřeb, tak mi, abych zabil čas čekání, než se vrátí, zařídili z jejich klubu profesionální průvodkyni Lvovem. Jmenovala se Oksana a byla to zároveň profesorka cizích jazyků. Brzy jsme si potykali. Dozvěděl jsem se, že je taky sama a taky hledá. Bylo mi líto, že ji musím zklamat. Byla to už čtvrtá, co by se vdávala. Pak mě provedla Lvovem, hlavně staré město je opravdu krásné. I Švejka jsme potkali, ale byl nějaký chudý, asi Ukrajinci nevěděli, jak vypadal. Nakonec jsem byl docela groggy, ono trajdat po 149 km 2,5 hodiny s těžkým kolem po městě mezi turisty není žádný med. Musel jsem se zchladit pivem. Nebylo špatné. V centru stálo 15 hřiven, jinak mezi 7-10. No konečně ! Petrov je zpátky, vyzvedává mne a hurá k němu domů. S paní domu jsme se přivítali, jak jinak, jejich vynikající vodkou. Také večeře byla výborná. Po večeři se odcházím konečně vykoupat, ale co nevidím: vana plná okurek. No ty by pak asi chutnaly ... Tak zase nic. Konečně postel. Popřál jsem dobrou noc a padl za vlast českou. Zítra nashledanou.
Z Ukrajiny Zdeněk Mračko