CFC Kladno

Velká Dobrá dává (flek, re, tuti, Bakalář a Dukla Praha)

Nevím jak vy, ale reportáže z časovek moc rád nepíšu. Člověk jede sám, moc nevidí a moc řečí taky nenadělá, takže o čem psát. Připadám si trochu jako Robert Bakalář, komentující na Eurosportu čtvrtou hodinu rovinaté etapy 80km před cílem - cyklisté šlapou, a šlapou a šlapou.... v nejlepším případě s kopce nešlapou. To už se lépe komentuje šachová olympiáda - Se3- šááách ! Nezbývá než vyplnit čas odbočkami, mosty, výplněmi až vycpávkami.

Ale na start. Na Dobrou jsme dorazili jsme asi 2 hodiny předem, aby byl čas se důkladně rozjet. Jenže jsem se zapovídal s Indurainem a se Sousedem a s Gejzou a ještě s někým, takže na plánovaný rozjezd směr Bratronice zbývá asi půlhodinka. Po cestě zpátky musím pospíchat časovkářským tempem, na Dobré shazuji návleky a vestu, beru malou láhev a když se řadím ke startu, ještě se ze mě kouří. Aspoň mám provozní teplotu.

Start.

Takže co jsme po cestě viděli: 170...175...170 drncá to ...170 ..165…170 fouká to, a tak dále, a tak dále , co taky říci publikovatelného o rovině proti větru. Na Rynholec se letos nejede, protože rejpalové poničili silnici, obrátka je pod kopcem a po větru to už docela jede. Sotva se stihnu rozhlédnout, vidím v protisměru Vítka, který startoval 5 minut po mě a teď je to tak minutka dvě, takže mě za chvilku dojede. "Tý vole…" jako komentář a jede se dál . Držím tempo a ve vesnicích mě povzbuzuje překročení povolené rychlosti.

(První odbočka: tuhle motivaci nemám sám, druhdy jsem koupil naší Barunce nové kolo i s tachometrem a jeli jsme na výlet a já že si jako odpočinu, když v tom to holka najednou v kopci napálí a než se naděju, je pryč. Nahoře pak povídá, že prý tam byla značka s dvacítkou a že to chtěla zkusit. Mimochodem, myslím, že tohle vědí i dopraváci a cyklisty provokují, třeba ta 40 v Křivoklátě pod můstkem….)

Ale už jsou tu Tuchlovice, otáčím se a Vítek nikde, kde je ? Asi píchnul.... A vepředu? Tam je snad někdo na kole . To bude bába s nůší, říkám si, ale co kdyby... Snažím se přidat a přidávám a v Žehrovicích co nevidím - je to cyklista a s číslem! Tohle se mi při časovce ještě nikdy nestalo, takže si to poslechněte pěkně celé: PŘEDJEL JSEM ZÁVODNÍKA MINUTU PŘEDE MNOU ! Děkuji za pozornost.

Zase se otáčím se a Vítek pořád nikde. Ten bude nadávat…Blíží se cíl a já se zkouším dostat pod 40 minut ...39:50...55...57… sakra, no, 40 a chlup, taky dobře. Průměr 33 a půl, to už je Kolbaba se spěšnou zásilkou. V cíli zdravím Šlapky, hodnotíme výsledky a navzájem si blahopřejeme.

(Druhá odbočka: mimochodem- Dukla Praha minutu před hasičem - nic moc, chce to asi tvrdší výcvik :-)

Mezitím doráží Vítek a nadává, že to nejelo a že blbě trénujeme a vůbec, zkrátka pohádáme se, takže Víťa ani nepočká na vyhlášení a odjíždí domů.

(Třetí odbočka: doma za to ode mne schytal kázání a naštval se ještě víc a že se na takovou buzeraci může vykašlat a já a já že s ním teda končím jako sponzor, ať si jde do Dukly a on ať já si jdu .... , zkrátka nebýt večer našich hokejistů, tak se oddíl Nováků při CFC Kladno asi rozpadl.)

Takže to je z Bakalářových odboček asi tak všechno. Historii přehazovačky a kolik krve přečerpá srdce za týden si poslechněte v originále.

Nashledanou v Jedomělicích.