CFC Kladno

Pěkné dresy máme

... jak dokládá Vševidovic rodina, která se z propagačních důvodů navlékla do modrobílého celá (slečna Karolína zatím pouze na draftu). A jelikož se start nové sezóny kvapem blíží, nadešel i pro nás čas provětrat šatník. Stejně jako v minulých letech budeme šít u firmy Kalas. Naposledy nás triko s krátkým rukávem přišlo na 1076 Kč, kraťasy se šlemi na 1197 Kč a týmové rukavice na 320 Kč. Pokud dopadne jednání se sponzorem, mohly by být ceny i o nějakou tu korunu nižší, uvidíme. Kromě základní týmové sady si můžete objednat i zimní bundu, dlouhé kalhoty, vestu a další produkty, viz katalog zakázkové výroby nebo minulou montáž. Důležitý je výběr správné velikosti, tak si koukejte nastudovat oficiální tabulku, ať si pak nestěžujete. A to je asi tak všechno. Zájemci, a to se týká zejména nových členů, hlaste se.

Náš člověk v Koločavě

Exkluzívní reportáž z putování po Ukrajině, část 1

Cyklistika, to nejsou jenom body a vteřiny, a my jsme rádi, že se nám naskytla unikátní příležitost, jak vás o tom přesvědčit. Náš dlouholetý člen a obětavý pořadatel Zdeněk Mračko je totiž cyklista par excellence, i když v kolonce závodní kilometry u něho už léta registrujeme jednu velikou nulu. On totiž nezapomněl, že jízdní kolo je původně dopravní prostředek, a tak jezdí, aby se dopravil. A dopravil se už leckam. Do Polska, do Německa či Rakouska, projel Belgii, Holandsko i Lucembursko a i do Francie se podíval. A to nepočítáme Slovensko, které bere jako domácí vyjížďku. A všechno pěkně z Kladna do Kladna, žádné vlaky, autobusy ani lodě. To je docela hodně kilometrů, ne ? "Denně kolem 150. Ale zrovna loni na Ukrajině to bylo méně, protože tam jsou mizerné silnice. Zato celková vzdálenost přesáhla 3000 km" A to si vozíš všechno s sebou ? "Nosiče nemám. Všechno se musí vejít na kolo. Oblečení, jídlo, stan, i když občas přespávám u známých, pokud na trase nějací jsou." Jezdíš sám nebo s partou ? "Jezdili jsme ve dvou s Pepou Benešem. Ale na poslední výpravu jsem jel sám." To ti není smutno ? "Není. Tobě je smutno, když jedeš maraton na samotku ?" Není, máš pravdu. A proč zrovna Ukrajina ? "Neber mi nadpis." To je pravda. Zdeněk nám totiž slíbil napsat z loňského ukrajinského putování reportáž na pokračování. Deset dní v deseti dílech, máme se na co těšit. Pro začátek napsal úvod.

Proč zrovna Ukrajina ?

To lehce vysvětlím i těm, co mě od cesty na Ukrajinu odrazovali. Mým letošním plánem bylo Bulharsko. Poprvé jsem zamýšlel absolvovat část cesty letadlem s tím, že na jeden den navštívím okolní státy. Jenže jsem nakonec podlehl pozvání mých vynikajících a zlatých kamarádů od Prešova na 36. zraz cykloturistov KST. Pekné to bolo. Ale sraz skončil a kam dál ? Přece se nevrátím domů, to by ani nestálo za to vyjíždět. Do Polska se mi nechtělo, to mám procestované (3018 km), v Maďarsku se blbě jezdí, a tak nakonec padla volba na Ukrajinu, kde jsem ještě nebyl. Pohříchu jsem už tam dávno mohl jet, protože mě k cestě už léta přemlouval kamarád původem z Mykolajiva, které leží asi asi 150 kilometrů od Krymu. Nabízel, že mne vezme do auta, v Mykolajivu bude konečná a já si v pohodě objedu Krym a potom bych se coural zpátky domů. Jenže dějiny se mění, na východě začala válka a mně nezbylo než hledat trasu na západě. Nakonec padla volba na Zakarpatsko, konkrétně okruh Užhorod - Mukačevo - Chust - Koločava - Velykyj Byčkiv - Ivano Frankivsk - Lvov - Sambir - Velykyj Bereznyj. To bylo kdysi Československo a je tam bezpečno. I tak to spousta lidí nechápala. Zrazovali mě a pořád mleli něco o válce. Zabedněnci.
Pokračování příště