2. června 2014
ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno
Číslo 78
Vary druhý, taky dobrý
Stříbrný Jirka, naštvaný Vítek, spokojený Kolbaba
Zatracený řetěz a ještě jednou zatracený řetěz ! Že už jste to někde četli ? A dokonce o sloupec níž ? Ne, není to šotek, ale pokračující povzdech nad
pokračujícími technickými problémy, které už podruhé za sebou zmařily naděje našeho leadera na dobré umístění, tentokrát na klasice Karlovy Vary-Unhošť.
Ale dejme raději slovo Vítkovi, pokud už ho přešel vztek. "Už je to lepší" (psáno ve čtvrtek) "Když jsem chtěl opravit kolo, poničené v Bělči,
zjistil jsem, že kromě přesmykače jsou zohýbané takové ty adaptéry, nebo co ho to drží na rámu. Zkrátka že se to bez dílenské opravy neobejde a že to do
startu Varů nestihnu. Tak jsme si řekli, že kolikpak těch kopců na trati je a že to dám bez přesmyku celé na velkou." To zní rozumně, když počítám,
že jste nikde pod 20 nešli. "To nešli. Jenže se ukázalo, že přesmykač kromě přesmykání taky drží řetěz na místě a že když tam není, tak řetěz padá.
Spadl dvakrát. Napodruhé jsem se na to už vykašlal a jel radši zpátky do Varů pro auto. Takže bez přesmykače už nikdy. To jen tak pro příště." My si
na to příště dáme pozor. S Vítkem jsme tedy v početném hlavním poli počítat nemohli, ale ještě nám zbylo druhé želízko v ohni v podobě Jirky
Dobrovodského v slušivém dresu mistra republiky s výsostnými znaky CFC. Ten měl naštěstí kolo i nohy v pořádku, závod si pohlídal a v Unhošti zaspurtoval. Loňské zlato se mu
sice obhájit nepodařilo, ale stříbrná medaile je také dobrá. Celý závod pro sebe velice brzy rozhodla dvojice uprchlíků Petr Novák a Jiří Doležal (oba
Lawi), kterou jezdci v pelotonu buď stíhat nechtěli (všichni Lawi), nebo nemohli (všichni ostatní). Oba si tak bez problémů pohlídali náskok a
rozdělili se o ceny. Jak to tak chodí. Na třetím místě pak dojel tandem Chyba-Váňa, za kterým se vyvezl vítěz druhého balíku Petr Prokeš. Pak už se
přiřítil víc jak čtyřicetihlavý dav cyklistů s Jirkou v popředí. Ale to už víte. Z dalších našich dojel Luboš Černý na 67. místě a spokojený až nadšený
Kolbaba 125. "Celou dobu jsme jeli asi v deseti lidech." řekl v cíli s úsměvem od ucha k uchu "Zpočátku jsem se držel zuby nehty, za
Petrohradem jen nehty, ale pak už jsem prodal vytrvalost a nakonec jsme před Valdekem jestě se dvěma ujeli a dotáhli to až do Unhoště. Takhle se závodí !
" Škoda, že tři čtvrtě hodiny za vítězem. Ale hlavně, že máte radost.
Kamil Oprsklý, CFC, Unhošť
Kdybys nebyl lenochem
mohl ses stát Vrchařem.

Nechceme zbytečně rýpat, zvláště když nám Evžen přivezl z jarního
"Vrchaře" nablýskanou stříbrnou medaili, ale nedá nám to. Opravdu nešlo poslední
erzetu, navíc ten ze všech nejmírnější kopec, zajet stejně suverénně jako ty předchozí a dotáhnout průběžné vedení až ke zlatu ?
"On možná nevěděl,
že se ještě závodí" řekl v cíli náš druhý zástupce Vítek
"Přišlo mi, že jede jako na výlet. Dokonce jsem ho předjel i já,
a to jsem jinak jel dost blbě. Škoda." To ano, protože kromě Vítka předjel Evžena i Jaroslav Rendl v barvách Dexter cycling a vyfoukl mu zlato v
kategorii C i celém druhém balíku. O pouhých 7 vteřin. Vítězství v první divizi i absolutně nejrychlejšího času dosáhl bez překvapení
pan Vrchař Václav Nežerka. A jak se vlastně závodilo ?
"Je to rallye" říká pořadatel a duchovnní otec podniku Pavel Zach.
"Vytýčili jsme celkem 6 rychlostních zkoušek, vždy do kopce, proto název 'Vrchař'. Časy jsme měřili čipovým systémem a sčítaly se. Mezi úseky se jezdci přesunovali nezávodním tempem, samozřejmě tak, aby vše stihli." Dodejme, že mezi měřenými kopci figurovaly i trati časovek v Knovízi a v Zákolanech, stejně jako libušínské
Kaštany či
Schollerka, které panu Zachovi poradila naše redakce.
Zatracený řetěz !
Víkend v Bělči pro bahňáky. Mohlo být veselo, déšť nedéšť.

Tak to je smůla. Když už se náš
bahňák v Bělči prokousal nástrahami trati, soupeřů i deštivého počasí a nezadržitelně spěl k dobrému umístění,
zasáhl jako
deus ex machina přetržený řetěz. Není divu, že byl Vítek po závodě hodně smutný až sprostý.
"Vepředu byl odjetý Venca ještě s
jedním" řekl
"Já jsem se v pohodě držel v druhé skupině, která se pomalu ztenčovala, jak jezdci mokli a vychládali. Ve čtvrtém kole nás zbývalo
asi šest, takže do desítky bych byl určitě a pořád ještě byla šance na bednu. Zkurvenej řetěz." Napíšeme
zatracený a vrátíme se na start.
Třetí květnový víkend se v Bělči sešli cyklisté k dvojzávodu, který přadatelé okořenili samostatnými body za součet časů obou dní.
Začínalo se sobotní časovkou na tradiční trati s otočkou na kruhovém objezdu v Lánech. Ta přilákala 139 závodníků připravených porvat se o body a
tituly mistrů UAC. Diváci a sázkaři byli nejvíce zvědavi na to, zda zvítězí dosud suverénní Vašek Nežerka, nebo jeho týmový kolega Novák, po pauze zvolna
nabírající obrátky. Bé je správně. Petr Novák zabral naplno, Vaškovi nadělil minutu a ještě vteřinu k tomu a po právu vybojoval mistrovský dres i titul
celkového vítěze. Druhý Venca
si oblékl triko šampóna kategorie A. Vítězem kategorie C se stal Petr Kvapil z CSK Markus, celkově 6. Osmé místo obsadil mistr kategorie D Karel Prager
v dresu Vinohradských šlapek. Náš bývalý Josef Burger se stal mistrem v kategorii E. Hned za ním se umístil nejrychlejší junior Jiří Jurečka z týmu
Polabští cyklisté. V kategorii žen zvítězila Hana Doležalová z Králova Dvora. Po dlouhé době jsme viděli také pěknou juniorku a byla to Barbora Škubová
z Dexter cycling. Z našich reprezentantů byl nejrychlejší, ale nikterak oslnivý Víťa na 42. místě. Zatímco většina cyklistů startovala na časovkářských
speciálech, Evžen k našemu překvapení objel trať na starém zimním kole s blatníky. Chybělo jen dynamo a jasně znějící zvonek. Za těchto podmínek je 65.
místo slušné.
Luboš Černý a Pepa Slavík zajeli solidní standart. Také Kolbaba byl spokojený, protože předjel 7 lidí a hlavně dle vlastních slov
napráskal
Fousáčovi. No, dobře.
V neděli bylo opravdu hnusně, a tak není divu, že přijelo málo lidí, body nebody. Závod kategorie AB dokončilo pouhopouhých 22 jezdců.
Po úniku zvítězil favorit Václav Nežerka a jelikož Petr Novák nedokončil, vyhrál i etapový
nášup. Druhý dojel kolega z týmu i úniku Filip Endler a na třetím
místě přivedl Vítkovu pětici pronásledovatelů další
lawiňák Doležal. O tom, že je dnešní mládež zhýčkaná, podali svědectví závodníci druhého balíku,
kterých do cíle dojelo téměř dvakrát tolik, co mladých. Však se také drželi pěkně pohromadě a o vítězi rozhodoval až spurt na návsi v Bělči. Ten vyhrál vinohradský
Kapr Prager, který se v těchto klimatických podmínkách musel cítit jako ryba ve vodě. Třetím místem překvapil polabský junior Jiří Jurečka, jehož jméno se
pomalu budeme muset naučit nazpaměť. Náš Luboš Černý závod nedokončil, takže to v součtu s Víťovou patálií byla pro barvy CFC pěkně vypráskaná neděle. Nedá se
nic dělat, někdy příště.
Pro Zpravodaj Veronika Zvědavá
Vencova vteřina
Časovkáři pod Bezdězem

Ta vteřina, po pravdě řečeno, nebyla Vencova ale Bělská a nebyla jedna, ale bylo jich pět. Takovým rozdílem zvítězil
v Bělé pod Bezdězem Václav Nežerka nad svým týmovým kolegou Novákem, pro kterého to bylo první měření sil po delší
závodní pauze.
"Skoro jsem teď nejezdil a vůbec nevím, co od sebe mohu čekat" řekl novinářům před startem. My to ale víme a nevsadili jsme si jen proto, že nikdo nevěděl, že Petr přijede. Třetím nejrychlejším ze 125 cyklistů, kteří se kromě trati museli potýkat i se silným větrem, byl vítěz kategorie C Petr Kvapil z CSK Markus. Tomáš Vitáček z BMC Viessmann dokázal, že umí nejen spurty a vyhrál kategorii D. Nejrychlejší z šedesátníků byl Josef Burgr z CSK Markus. V kategorii juniorů zvítězil Jiří Jurečka z teamu Polabští cyklisté. Zlatá medaile v kategorii žen nese královodvorský rukopis Hany Doležalové.
Naše barvy přijeli reprezentovat oba
Kolbabovci, Víťa vybojoval 50.místo, páté v Áčku, otec skončil třetí od konce,
ale přesto byl rád, že se oproti předloňsku o dvě minuty zlepšil. To jsou věci ...