CFC Kladno

Bahenní stříbro na závěr

Nevídané drama v druhé divizi rozhodoval až spurt

Zima, déšť, bláto a vítr. Takové průvodce přidělili pořadatelé z Vinohradských šlapek každému účastníkovi závěrečného podniku UAC 2012. Normálně by takové podmínky zredukovaly závod na mistrovství Vinohrad, možná okořeněné účastí několika skalních 'bahňáků', ale letos bylo všechno jinak. Nebývale zajímavá situace v celkové klasifikaci a k tomu mayský kalendář, dodávající názvu 'Poslední šlápnutí' na autenticitě, přivedly navdory počasí na start poměrně velký počet natěšených cyklistů. Přestože nejzajímavější boj nastal v závodě druhé divize, nás pochopitelně nejvíce zajímal první balík, kde náš leader Víťa bojoval o historicky nejlepší umístění v celkové klasifikaci. Suverénní Václav Nežerka si sice během sezóny vydobyl takový nástok, že mohl zůstat doma a sledovat Poslední šlápnutí pěkně v papučích u televize, ale boj o druhé místo hořel navzdory dešti až do poslední chvíle. Víťovi stačilo k obhajobě stříbra jediné: bez ohledu na umístění neprohrát s Radkem Šuvadou. který ztrácel pouhé dva body. Náš borec byl však jiného názoru."My Ukrajinci remizy ně znajem. Chci vyhrát." Vítězství z toho nakonec nebylo, ale čtvrté místo ve spurtu znamenalo nejen nejlepší umístění v sezóně a stříbro v kategorii A, ale i potvrzení druhého místa v celkové klasiifikaci. Závod vyhrál Petr Kohlbek z Alltrainingu před Václavem Jelínkem (BMC) a příchozím Míkou (Galaxy). Pokud už závod prvního balíku zvedal diváky ze sedatel, tak klání v druhé divizi muselo znamenat doslova poplach na koronárních jednotkách. Pánbůh či náhoda (nehodící se škrtněte podle vyznání) tomu totiž chtěli, aby si to o celkové vítězství rozdala trojice jezdců v posledním závodě a řešení ponechala až na závěrečný spurt, v němž rozhodovaly doslova galusky. Konečné pořadí Vitáček-Sekera-Prager znamenalo zisk celkového zlata pro Jiřího Sekeru a mezi celkově druhým Tomášem Vitáčkem a třetím Karlem Pragerem rozhodoval pouhopouhý bod. Ale nedosti na tom. Pokud si chvíli zahrajeme na pomyslné kdyby, můžeme zkusit posunout Karla Pragera o čtyři setiny vteřiny dopředu na druhé místo, které by mu přineslo o 5 bodů více, to je celkem 1293, zatímco Sekera by měl bez 5 bodů také 1293 a při rovnosti by Pragerovi zajistil první místo vyšší počet vítězných závodů. Těžko si lze představit zajímavější scénář, snad jen kdyby rozhodovalo až čtvrté kritérium bodovacího řádu, tj kámen-nůžky-papír. Možná se dočkáme příště, pokud neměli Indiáni pravdu, policajti dostanou rozum a my se příští rok na silnicích znovu šťastně shledáme. Kamil Oprsklý, cfc, Hřebeč