FORHONT

1 Vít Novák1 658
2 Luboš Černý444
3 Martin Šurányi305
4 Michal Novák205
5 Marek Andrejs122
6 Pavel Mařík85
7 Josef Slavík59
8 Josef Vermach56
9 Jan Vševid40
10 Václav Novák35

S.K.PODRAZ

1Majkl219 601
2Honzis186 121
3Jiřina41 348
4dudu33 416
5Anakin3 000
6Jeff1 200
7laktos1 000
Márty1 000
Venca1 000
10nacelnik900

NEJBLIŽŠÍ AKCE

30. srpna 2017 ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno Číslo 107

Ondřejov: Vašík a Košík

9. ročník závodu Kolem Posázaví rozdával mistrovské dresy

Mistři UAC Přípravy letošního, v pořadí už devátého ročníku závodu Kolem Posázaví daly našim pořadatelům opravdu zabrat. K tradiční houštině razítek, papírů a povolení se tentokrát přidal zdevastovaný, i autem těžko sjízdný kilometr silnice v okolí Poříčka. Jistě, někdo už to měl dávno opravit, jenže ten někdo se zkrátka nenašel. A tak mohli udivení obyvatelé chatové osady v týdnu před závodem sledovat cestáře v barvách CFC Kladno s valníkem, kbelíky štěrku a lopatami, jak se snaží uvést cestu do alespoň částečně použitelného stavu. Nakonec se to snad podařilo, protože pokud víme, nikdo ze 143 účastníků v tomto úseku neutrpěl defekt. Účast tedy letos byla - i díky silničnímu mistrovství UAC - rekordní a přivítali jsme velký počet příchozích ze všech koutů republiky. Ti tvořili rovnou polovinu všech zúčastněných a významnou část představovali profesionálové - či spíše licencovaní jezdci - z věhlasných týmů. Ti nakonec zcela ovládli závod kategorie AB. Vítězem se stal náš starý známý Václav Nežerka v barvách Lapierre-Topforex a stal se po Tomáši Vitáčkovi a Liboru Janouškovi třetím dovršitelem mistrovského hat-tricku. Nejrychlejším z UAC byl Jaroslav Hradecký ze SportRaces-Isaac teamu na pátém místě a patří mu mistrovský dres v kategorii A. Vítkovi Novákovi v barvách CFC Kladno vyneslo patnácté místo bronzovou medaili. Mistrem UAC v kategorii B se stal celkově devátý Milan Hanyk z BMC. Náš Martin Šurányi statečně bojoval s přesilou posázavských kopců a nakonec dojel na 58. místě. Závod druhé divize si pohlídali jezdci UAC. Zvítězil Michal Koš v barvách pražské Sparty, loňský vítěz Libor Janoušek dojel druhý. Nestárnoucí Míra Kakač skončil čtvrtý, když vyhrál spurt druhé skupiny a po právu se stal mistrem UAC v kategorii E. Déčko ovládl Košíkův týmový kolega Stanislav Vohník. Juniorským šampiónem se stal Josef Slanař z Galaxy Cyklošvec a zlato v kategorii žen získala Klára Zadáková z SportRaces-Isaac Teamu. Vůbec nejrychlejší ženou však byla Monika Jehličková z teamu Bakako Nová Paka, ale protože není registrována v UAC, na bednu se nedostala. Je to v souladu s propozicemi, ale zklamání vítězky chápeme. Nakonec se vše vysvětlilo a závodnice netrvala na opakování ceremoniálu. Vzhledem k stále častějšímu prolínání závodů různých soutěží však zřejmě bude třeba na podobné situace pamatovat v rámci pravidel celé ligy. Celkový dojem z vydařeného závodu pokazila vážná nehoda Daniela Trýzny z Rafkarna Idea Cycling teamu ve sjezdu z Nechyby, která si vyžádala zásah rychlé záchranné služby a transport vrtulníkem do střešovické nemocnice. Naštěstí se podezření na vážnější poranění hlavy nepotvrdilo a jezdec byl propuštěn do domácího ošetření. Přejeme brzké uzdravení a návrat do sedla. A všechny ostatní v této souvislosti znovu prosíme, aby zvážili míru rizika na neuzavřené trati a neohrožovali sebe i samotnou existenci amatérských silničních závodů. K úplnému zákazu totiž může stačit i mnohem méně, než se stalo. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Také bychom mohli zjistit, že nebudeme mít kde jezdit.

Prostě Krušnoton !

Teplický závod směřuje do čítanek
Cyklisté v Krušných horách Osmý ročník našeho nejtěžšího horského závodu potvrdil příslušnost, či spíše vzrůstající osamocení na absolutní maratonské špičce. Časem ustálená, pečlivě zvolená a dokonale zabezpečená trať jdoucí ve stopách bájného teplického Samsona, organizace jako hodinky a nadšení pořadatelé s příznivě nakloněnými hvězdami, to vše přispělo k tomu, že počet účastníků letos atakoval magickou tisícovku a stále ještě mladý Krušnoton se zařadil po bok Krále Šumavy a klasiky Karlovy Vary - Unhošť. Nikde jinde na našem území, pokud víme, takový počet cyklistů neshromáždili - a nezvládli. Naši reprezentanti se letos zúčastnili tři, všichni na střední trati zařazené do UAC. Nejrychlejší byl podle očekávání Víťa Novák, který měl ještě v živé paměti loňské předstartovní zaváhání."Na startu 30 minut před začátkem, ale zase pozdě, o necelou půlminutku jsem se nedolepil dopředu. Tam Sparťani za pomoci nějakých otroků záměrně rozjeli tempo a pod Komárkou jsem měl minutu a půl zásek. Nakonec jsme se sjeli v docela kvalitní čtveřici. Čespa jel roviny fantasticky a zbylí dva taky. Bohužel se to před námi pospojovalo a moc odpadlíků jsme neposbírali. V cíli 22. místo, 5 minut za dedvítičlennou skupinou. Škoda. Ale nohy dobrý, i pocit ze závodu." I náš druhý zástupce Luboš Černý zajel velmi dobře a v silné konkurenci vybojoval umístění v první polovině závodního pole. Redaktor Kolbaba po delší závodní pauze podle vlastních slov "nemá najeto a na dlouhou si proto netroufnul, začal odzadu a celou dobu pak předjížděl. Nakonec předjel 38 lidí, DNF nepočítaje". Takže Kladýnko v Krušných - dobře.

Velká cesta Švýcarskem

Nový epochální výlet pan Mračka, den 11 - 12.

Orloj v Bernu Ráno se ukázalo, že ta ruina byla stodola. Odjíždím a na šotolině hned málem držkovna. Opět přední brašna vypadla a opět pod kolo. To by teda bolelo. Cesta do města Thun i s jezerem byla rovinatá a v pohodě, až na to horko. Ještě že ta jízda chladí. Žaludek prosí zastav, mám hlad. Že by už 50 km ? Ne, bylo to 70 km. U nějakého baráku bylo perfektní posezení, jídlo bylo v batozích, tak jsem to zapíchnul. Shodou okolností to byla ubytovna s Poláky. Hned mě obklopili a moc je zajímalo, kde se tam beru. Zvali mě do Polska, ale tam už jsem přeci byl, říkám. Po snídani a rozloučení po 10 km z důvodu zvědavosti zastavím u obchodu s koly. Dobře jsem udělal, sice tam toho moc neměli, ale majitel měl ženu z Českého Těšína a uměl česky. Opět krásné povídání s kafíčkem. Jak si tak dál frčím po rovině a kochám se nádhernou krajinou s tunely vytesanými do skály, ani si nevšimnu, že jsem dojel do krásného města Thunu. Bylo to tam hezčí jak v Lucernu, květinami ozdobené dřevěné mostky přes řeku Aare, která se vlnila do Bernu. V dálce zasněžené vrcholky hor. Při objíždění jezera jsem si řekl, že dnes to místo jen tak neopustím. Skáču do vody a užívám si na chvíli dovolenou. Jaká paráda v jezeře a kolem mě se točí tolik nádherné přírody s krásnými děvčaty. V 18 hodin balím, i když jedno místo k spaní by tam bylo, ale musí se šlapat. Čeká mě Bern, hlavní město Švýcar. A také psaní kapitána do deníku. Po cestě byl motorkářský klub s 25 motorkami, tak si říkám, že budu provokovat a ptám se, jestli se můžu na venkovním posezení najíst. Nebyl to problém, ale jak na mě čučeli, tak jsem se se bál, že mě vyženou. Ale byli to frajeři, pozdravili a okukovali tu moji naloženou motorku. Ještě poděkování majiteli za nafutrování žaludku a frčím o 5 km dál, kde byla alej, a tam jsem rozbalil ložnici. Za zády se pásli na louce koně a já doufal, že mě přes noc pohlídají. Dobrou.
Ráno v 8.50 odjíždím v pařícím peklu do 20 km vzdáleného Bernu. Z dálky mě vítaly obrovské staré budovy a v údolí se klikatila prudká řeka Aare. Průjezd starým městem ve mně díky budovám zanechal srdcovský dojem. Hlavě jsem nikam nemusel odbočovat, vše, co jsem měl vidět, bylo v ose cesty. Návštěva orloje (foto), kde se každou hodinu ukazují postavičky, tančící na typické švýcarské písně. Návštěva parlamentu z r. 1902, první místo, kde jsem si koupil magnetku. Škoda, že mi nikdo nemohl pohlídat kolo, byla možnost s průvodcem projít parlament gratis. Ale že před parlamentem budou farmářské trhy, to jsem teda čuměl. Kručíci žaludek zavelel tam zajít a trochu pozobat z ochutnávek. Potom, co jsem ukazoval moji cestu, mi do ruky přistály 3 obrovské, moc dobré sladké plněné rohlíky. Další trhovkyně se mi pochlubila, že její přítel jel kolmo až do Íránu. Ode mě palec nahoru. Její kolegyně zase byla v Praze a dokázala říci česky 'Pozor, dveře se zavírají'. Docela se jí to povedlo a zasmáli jsme se. U parlamentu mě zastavil policajt, že je tu zákaz cyklistů. Abych se z toho vymotal, povídám, že bloudím. Nakonec mi ukázal směr ven z města, ale to jsem taky věděl, hlavně že nebyla pokuta. Opět problém, na brýlích chybělo sklíčko, s tím se blbě jezdí. Šup s nimi do koše. Přijíždím do Neuchatelu a na rozcestí vlevo Lausanne, vpravo Basilej. Ouvej, to slunce mě dostává a bere mi sílu. I kyčel se ozývá a křeče k tomu. Ale i když celkově utahaný, vyjel jsem za město 8 km stoupák jak sviňa. Musím si orazit. To, že mám časovou ztrátu, vím. Ptám, jaká je cesta do Basileje a prý jenom do kopce. Po přemýšlění a nahlížení do mapy vím, že musím nějakou část cesty vynechat. Byla to Basilej, už z toho důvodu, že jsem nechtěl propásnout na francouzské straně Mont Blanc a švýcarský Matterhorn. Navíc bylo načase si hledat místo na spaní. Ženevské jezero už z dálky svítilo svojí krásnou modrou barvou, ale to až zítra. Benzínka, můj domov, byla jasná stopka. Najíst, napít, napsat a bez dlouhého sezení při teplém večeru spát. Dobrou noc. Ze Švýcarska Zdeněk Mračko


Král Šumavy žije

Na mašině, ale zlepšuje se
Šukačka Král Šumavy 2017 je za námi. Když započteme i ilegální ročníky, tak v pořadí 24. Bohužel už dávno není tím Frantovým králem cyklomaratonů, ze kterého mrazí. A není vlastně ani maratonem. Ale také už - bohudík - není ani trpěnou ilegální vyjíždkou sentimentálních pamětníků bez větší perspektivy. Klatovští pořadatelé letos potvrdili, že nehodlají boj s úřednickou zvůlí jen tak vzdát a posunuli závod opět o trochu blíže k původnímu smyslu. Trať byla delší, těžší a zajímavější, přibyl třeba legendární Javorník a celkové převýšení se vyrovnalo stejně dlouhé trati Krušnotona. Zvýšila se publicita, natáčet přijela dokonce televize. Účastníci dostali pamětní tričko. Na trati čekaly dvě bohatě zásobené občerstvovací stanice a k tomu Šukačka. Pro puritány: s velkým Š, čili dodatečný bufet s pitím ve stejnojmenné obci na konci prvního měřeného úseku. A k tomu krásné počasí, kterého bylo vlastně až příliš, protože 30 stupňů na Kvildě pamatuje málokdo. Bylo to zkrátka letos pěkné a lepší než vloni. Ale abychom nepodlehli uspokojení, Král Šumavy je historicky někde jinde. Nezemřel, ale zůstává, lékařským žargonem, na mašině. Současná podoba ve formě sukcesívní vrchařské kvazičasovky zřejmě některé účastníky baví, ale v naší redakci nikdo takový není. Pro nás je důležité 'za kolik jsem dal Krále' a ne 'jak rychle jsem zvládl Vysoký hřbet a Šukačku'. Olympijský maraton také nelze redukovat na výklus se 4x4 rychlými kolečky na stadionu. Zdá se ale, že v tom jsme s pořadateli zajedno a tak se pro příště přimlouváme alespoň za změření - a zveřejnění - celkového času jízdy. Jinak pro letošek děkujeme, krásná práce a na shledanou v lepších časech. - Kolbaba -

KRÁTKÉ ZPRÁVY

Výroční členská schůze CFC 22.11. v 18 hodin

Restaurace Máka místo konání: Restaurace Máka (u rybníka v Kročehlavech)

PROGRAM SCHŮZE: ...

Také Klikáče na nových stránkách

Klikovy vrchy Po úpravě webových stránek závodu Kolem Posázaví jsme kompletně přepracovali také ...

Nová prezentace závodů CFC Kladno

Kolem Posázaví Stránky závodů pořádaných CFC Kladno doznávají po letech významných změn. Jelikož se ...

Běžecké dresy finišují

V cíli V cíli je očekáváme 23.12. odpoledne.
Dobrá zpráva pro všechny příznivce běhání. ...

Běhejte v modrém !

Týmové tričko Možná se to na první pohled nezdá, ale řada členů cyklistického ...

DISKUSE

Nástěnka

1.12.2017 12:09 Kolbaba

Doplnil jsem výsledky Klikáčů od roku 1994. Kdybyste někdo měl k dispozici starší, dejte mi prosím vědět. ...

Nástěnka

29.11.2017 22:35 Luboš

Ahoj Pepo,
máš už druhou absenci na schůzi. Žiješ a neprodal si už náhodou kolo? ...

Nástěnka

31.10.2017 21:32 Kolbaba

Nahlašte si všichni akce za říjen. Uzávěrka Forhonta je 31.10. Já teď budu týden pryč a pak už připravím diplomy, aby ...

Nástěnka

18.10.2017 11:35 Kolbaba

Zapsal jsem body za ČT Author Cup a běhy. To jste se docela vytáhli. ...

Běh - Velvarský maraton

18.10.2017 11:23 Admin

Změna údajů: typ akce ...