FORHONT

1 Vít Novák1 658
2 Luboš Černý444
3 Martin Šurányi305
4 Michal Novák205
5 Marek Andrejs122
6 Pavel Mařík85
7 Josef Slavík59
8 Josef Vermach56
9 Jan Vševid40
10 Václav Novák35

S.K.PODRAZ

1Majkl219 601
2Honzis186 121
3Jiřina41 348
4dudu33 416
5Anakin3 000
6Jeff1 200
7laktos1 000
Márty1 000
Venca1 000
10nacelnik900

NEJBLIŽŠÍ AKCE

14. srpna 2015 ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno Číslo 90

S úsměvem na líci

... tak nám dupou králíci. Kolem Posázaví bez problémů.

Naše krásné pořadatelky Sluníčko svítilo, ale nežhavilo, pořadatelé pořádali, ale nepřekáželi, závodníci závodili, ale neblbli, sanita dohlížela, ale nezasahovala, pan ředitel cestou na start spěchal, ale neupadl a dokonce i stavbaři ve Stříbrné Skalici nečekaně uvolnili průjezd. Zkrátka všechno bylo tak, jak má být a účastníci sedmého ročníku závodu Kolem Posázaví se mohli naplno věnovat cyklistice. Mírně upravený okruh letos přivedl peloton do míst, která mnozí cyklisté neznali ani z vyprávění a nic neztratil ze své pověstné náročnosti, spíše několik výškových metrů přidal. Diváci se tak mohli těšit na napínavé boje a nebyli zklamáni. Vítězem távodu kategorie AB se sice stal podle očekávání Václav Nežerka, ale letos to neměl vůbec lehké, ba naopak, chvílemi se zdálo, že ve dvojici uprchlíků má navrch Jonáš Vojtěch a je jen otázkou času, kdy hlavní favorit svěsí nohy a přizná porážku. Leč nestalo se a cílový spurt už si Venca zkušeně pohlídal. Sparťan se ale nakonec dočkal nečekané odměny v podobě mohutného aplausu kolemsedících fotbalových fandů, jejichž hromové "Jo ! Spartáááá !!!" nám zní v uších ještě dnes. Takovou atmosféru zkrátka z cyklistiky neznáme. Slávista naštěstí nejel žádný. Ředitel závodu Víťa Novák skončil devátý, spokojeností nehýřil, ale naštvaný také nebyl. "V kopci z Kácova jsem podcenil nástup a odjeli nám čtyři lidi, co si pak Majkla docvakli." prozradil po dojezdu "V druhé skupině jsem se snažil, tahal všechny kopce, ale nerozdrobilo se to. Dojezd jsem asi prováhal. Měl jsem jim za každou cenu zkusit ujet už dole. Jenže pár platonických zrychlení nic neřešilo a ve spurtu mě pak tři skočili." Jak to tak chodí.
V závodě druhé divize se o vítězi rozhodovalo mezi čtveřicí jezdců, v níž celkem podle očekávání dominoval zkušený Libor Janoušek, který obhájil loňské prvenství před stájovým kolegou Petrem Zahrádkou a vinohradským Čespou Michalem Rydvalem. Luboš Černý v barvách CFC dojel sedmadvacátý. Jiní kladenští nestartovali, ale Tomáš Nový a Vašek Novák mají body za pomoc s organizací. Vůbec by se slušelo na závěr poděkovat všem, kteří se zasloužili o zdárný průběh podniku, protože, jak správně napsal pan ředitel, "pořadatelsky se závod vyvedl, a to bylo dneska hlavní".
Ať to trvá věčně. Kamil Oprsklý, cfc, Ondřejov

Pěkný brdek, tahle Lysá

Lysá hora Cíl ve výšce 1323 m.n.m., hlavní stoupání dlouhé 8,5 km s průměrmým sklonem 8,4% a čtrnáctiprocentními úseky, 716 výškových metrů. K tomu devítilkilometrový volnější nájezd, který zaokrouhlil převýšení na rovnou tisícovku. Takové parametry by stačily na první kategorii Grand Tour, ale s dojezdem na Lysou horu se museli poprat čistokrevní amatéři. Však toho mnozí měli doslova a do písmene plné zuby, zvláště když závod provázelo navzdory předpovědi stejné vedro jako sobotní časovku. Pořadatelé z cyklistického klubu Racing Olešná zkrátka nešetřili na ničem. V absolutním pořadí časovky vyhrál Tomáš Kotrlík z Cyklosportu Kern před dvojicí Lawiňáků Nežerkou a Novákem. Náš Novák Vítek byl v kategorii šestnáctý a celkově rozmrzelý. Otec Kolbaba raději počítal pořadí odzadu a zářil spokojeností, protože předjel deset lidí včetně hlavního rivala Fousáče. V neděli se startovalo po kategoriích. Vítkovo Áčko ovládl Ondřej Fikerla z Teamu Forman Cinelli, Vašek Nežerka byl druhý. Náš borec jel chvíli v úniku, v cílovém kopci si dle vlastních slov "vystoupil hned zkraje a pak to sbíral. Nakonec to stačilo na 13. flek s tím, že do 10 chyběla půlminutka." Škoda, ale i tak slušný výsledek. Kolbaba startoval v kategorii D s takovými borci, jako je Karel Prager, Josef Vejvoda nebo pozdější vítěz Zdeněk Moravčík, na okruhu ve skupině s Igorem a Fousáčem hýřil aktivitou, ale na Lysé brzy nechal všechny daleko před sebou a bylo vymalováno. Aspoň, že dojel ...


A slunce pálí jen ...

Krušnoton, Greenhorns a Kolbaba

Už v deset jsem vyrazil
v krátkým dresu, přilbě a tretrách na suchej zip

tam za mnou zůstala Krupská ...

(Poznámka redakce: tím se nemyslí Naděžda Konstantinovna, ale ulice v centru Teplic)

... start a odpípnutej čip

A slunce buší do hlavy
a jazyk bez vody už zdřevěněl

a nohy bolí, jako bych nejmíň tisíc mil už jel

RF: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen
a stínu šmouhu šedivou já táhnu za sebou

(Poznámka redakce: Vítek dojel 188 km ve čtyřicetistupňové výhni na výborném 13. místě, Márys byl na téže trati 35. a Vašek zdolal 110 km na 133. pozici. Sláva vítězům ...)

... ale mně trenér vždycky říkal, že jen jedno je nebe, jedno peklo a jedna cyklistika a vítězem je každý, kdo dojede do cíle

vždyť ještě včera před spaním mně z roadbooku čet vše až do poslední míle

Teď ze lži viním všechny - trenéra, roadbook
i ty, co sázeli, že přijdu

vždyť já jsem právě zastavil
a ZRADIL MÍR i DĚLNICKOU TŘÍDU

RF: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen
a stínu skvrnu šedivou já šlapu pod sebou

Já číslo strh a zahodil
i rozpis, co ze štangle se smál

a chápu, že kdo chvíli stál, již stojí opodál

když náhle v rukou cítím asfalt rozteklej jak cín

vím, proč, i když slunce zapadá

se zkracuje můj stín

RF: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen
a stínu šmouhu šedivou já tlačím před sebou

RF: A slunce pálí jen, a slunce pálí jen
a stínu skvrnu šedivou já zaleh pod sebou

(Poznámka redakce:
Kolbaba se stěhuje do Norska.)

Náš člověk v Koločavě

Exkluzívní reportáž z putování po Ukrajině, část 6

Hostitelky 4. září. Ráno mě vzbudilo plácání do stanu. Říkal jsem si, že to bude nějaký místní pobuda, ale ukázalo se, že jde o majitele pozemku u koliby. Co přesně chtěl, jsem hned nepochopil, ale pak vytáhl z kapsy butylku a naznačil že si cvakneme. Takhle po ránu a před jízdou ? S těžkým srdcem odmítám. Pán moc rád nebyl a kamsi odkráčel. Památek po mém pobytu si ani nevšiml. Odjíždím v 6.30. Asi po 20 km koukám, co nevidím, a ona je to barikáda přes celou silnici. Na ní vojáci se samopaly. Naštěstí vypadali mírumilovně, tak jsem se opatrně zeptal, jestli můžu jet dál. Kývli, že jo a já roztočil kolo směrem na Ivanofrankivskou oblast. Její jihozápadní hranici tvoří hřeben Karpat s nejvyšší ukrajinskou horou Hoverlou (2061 m.n.m.) Tu jsem minul po pravé straně a byla to jedním slovem nádhera. Cesta na hřeben ve výši 930 m.n.m. se 14% stoupáním už byla tvrdší a jak jinak, podepsala se na tom i silnice. Vrchol stoupání mi ale všechno vynahradil, nádherný výhled do dálek a následně cesta nahoru dolů krajinou zalitou slunkem. Přibývaly kilometry s občasnými dírami. Po cestě prodávali ovoce, ale po krátkém rozhovoru jsem dostal pár kousků darem. Děkuji podáním ruky a frčím dál. Následovalo město Kaluž, kde mě zastavil jeden z místních a zajímal se, odkud a kam jedu. Slovo dalo slovo a už jsem v hospodě, kde sedí celá jeho parta. Hezké povídání s bezprostředními lidmi. Když jsem viděl jejich chudobu, musel jsem pivo oplatit. Dokonce mě chtěli oženit. Asi jsem fakt hezkej. Jinak byli ale chlapi smutní, protože právě ten den ve východní válce zastřelili dva osmnáctileté kluky. Po rozloučení jsem si to už namířil do 5 km vzdálené Holyně, kde jsem měl zajištěné spaní u rodičů Oksany, ženy Zdeňka Hrbka, mistra z VP-Trend Plastu, kde jsem dřív dělal. Rodiče mě krásně přivítali, pozdravili jsme se a představili. Pak mne převzaly pod křídla dcery a jelo se grilovat a samo i pít. Tam už seděli další známí a i když jsme se nikdy neviděli, všichni mě opečovávali, prý jestli jim rozumím, tak říkám že jo, když mluví pomalu. Prý že můžu klidně mluvit rusky a já na to, že nemůžu, že mi doma říkali, že když budu mluvit rusky, na Ukrajině mě zastřelí. Po uklidnění, že oni taky mluví rusky a nejsou ozbrojeni, jsem je zase uklidnil já, že už stejně rusky neumím. No, zasmáli jsme se, ale nastal čas odjet domů, stejně už bylo všechno snězeno, vypito a i ta opička by se našla. Večer jsme si ještě chvíli povídali s paní domácí, která dobře rozuměla česky. Když mi ukázala pokoj, připadal jsem si jak VIP na hotelu. Krásně zdobený koberci na zemi i na zdi a v posteli nabouchané povlečení jak u babičky. To bylo spaní. Z Ukrajiny Zdeněk Mračko

KRÁTKÉ ZPRÁVY

Výroční členská schůze CFC 22.11. v 18 hodin

Restaurace Máka místo konání: Restaurace Máka (u rybníka v Kročehlavech)

PROGRAM SCHŮZE: ...

Také Klikáče na nových stránkách

Klikovy vrchy Po úpravě webových stránek závodu Kolem Posázaví jsme kompletně přepracovali také ...

Nová prezentace závodů CFC Kladno

Kolem Posázaví Stránky závodů pořádaných CFC Kladno doznávají po letech významných změn. Jelikož se ...

Běžecké dresy finišují

V cíli V cíli je očekáváme 23.12. odpoledne.
Dobrá zpráva pro všechny příznivce běhání. ...

Běhejte v modrém !

Týmové tričko Možná se to na první pohled nezdá, ale řada členů cyklistického ...

DISKUSE

Nástěnka

1.12.2017 12:09 Kolbaba

Doplnil jsem výsledky Klikáčů od roku 1994. Kdybyste někdo měl k dispozici starší, dejte mi prosím vědět. ...

Nástěnka

29.11.2017 22:35 Luboš

Ahoj Pepo,
máš už druhou absenci na schůzi. Žiješ a neprodal si už náhodou kolo? ...

Nástěnka

31.10.2017 21:32 Kolbaba

Nahlašte si všichni akce za říjen. Uzávěrka Forhonta je 31.10. Já teď budu týden pryč a pak už připravím diplomy, aby ...

Nástěnka

18.10.2017 11:35 Kolbaba

Zapsal jsem body za ČT Author Cup a běhy. To jste se docela vytáhli. ...

Běh - Velvarský maraton

18.10.2017 11:23 Admin

Změna údajů: typ akce ...