CFC Kladno

Korelace počátečního tempa, dosaženého času a konečného umístění v cyklomaratonu Rampušák 2005.

Klinická studie

Autoři:

Zimmermann J, Neumann M., Newman M, Podchaljuzin L J, Rispoložinskij S.P.

Cyklistická klinika Kolbabovy university, Kladno

Institut dalekonosnoj ciklistiki imeni Maratonskego, Vladivostok

Souhrn:

Studie sleduje korelaci mezi počátečním tempem, dosaženým časem a koncovým umístěním dvou skupin účastníků cyklomaratonu Rampušák 2005. Zaznamenaná data potvrzují teoretický předpoklad dosažení Tuhoszova bodu u skupiny B mezi 3. a 4. hodinou jízdy a zároveň dokázují pracovní hypotézu o přímé úměře mezi nasazeným tempem a dosaženým časem.

Klíčová slova:Sporttestr, laktátový práh, uviset, vytuhnout, blbec

Materiál a metodika:

Analýzou výsledků dvou pokusných skupin účastníků cyklomaratonu Rampušák 2005 byla sledována korelace mezi počátečním tempem , dosaženým časem a koncovým umístěním. Pokusný soubor byl na základě internetového dotazníku rozdělen do dvou skupin.

Kontrolní skupině A (Tab.2)  bylo aplikováno pravidelné tempo 25 km/h po dobu 8 hodin.

Pokusné skupině B ( Tab 1) nasazeno tempo 28-30 km/h (křivka B1 „plán“) a/nebo maximální dosažitelné (křivka B2 „jack-today“). Časový moment průniku křivky B1 a B2 zaznamenán jako tzv. Tuhoszův bod (1)

Rozdělení do skupin bylo náhodné , resp. dobrovolné, ačkoli některé pokusné objekty byly z etických důvodů předem upozorněny na možnost převedení do skupiny A.

Obě skupiny byly v intervalu cca 2 h zásobovány tekutinami a potravou

Jako zajištení pro případ předčasného ukončení studie byl připraven vůz Fiat 600 D

Tab.2:  Pokusná skupina B.:  

st.č. 235  Miroslav Horymírovič Šemík, Vinohradské šlapky, Praha,

st.č. 236  Jura Janouš-Moravský, Vinohradské šlapky, Jihomoravská divize Brno,

Tab.1:  Kontrolní skupina A:

St.č. 29:   Igor Shimanovič Jermolajev, Sibirskije ljochkije děvuški, Vladivostok 

St.č. 117: Michal N. Kolbaba, CFC Kladno

Výsledky:

Pokusná skupina B v souladu s metodikou nasadila už v prvním kopci předepsané tempo s cílem minimalizovat energetické rezervy a dosáhnout co nejdříve Tuhoszova bodu (1)

Na prvním kontrolním stanovišti v obci Výprachtice zaznamenána u č. 236 tepová frekvence 188/min, zatímco u č. 235  nebyla TF k dispozici, a proto použita barevná škála pro hodnocení přidušených novorozenců s výsledkem III-IV (red-blue asfyxia) . Kontrolní skupina A hodnocena s časovým odstupem  7 minut, pokusné objekty si cosi česko-rusky vyprávějí. Jeden kontrolní objekt telefonuje. Ke skupině je přidruženo asi 15 divokých jedinců.

Na měřícím stanovišti č. 2 u občerstvovací stanice Celné se obě skupiny vzhledově neodlišují. Průměrný výdej moči u kontrolního stromu je u skupiny A o 30 cm vyšší (měřeno metodou zevního průměru louže).

Na kontrolním stanovišti č.3.- Luisino údolí byla podle vzhledové diference pokusných objektů stanovena pravděpodobnost dosažení Tuhoszova bodu (1) u č. 235 v rozmezí 15 minut  na 89,7%.  Startovní č. 236 odmítá sdělit tepovou frekvenci. Kontrolní skupina A si cosi rusko-česky vypravuje. Na dotaz, proč má  odřeniny na levé dolní a levé horní končetině,  uvádí č.117 do zápisu:“ Job tvoju mať “ , což č. 29 odmítá přeložit.

Měřící stanoviště 4 - Šerlich zaznamenává průnik části skupiny B (č.235) se skupinou A. Křivka pokusného objektu č. 235 je zjevně za Tuhoszovým bodem (1). Čas průniku křivky B1 a B2 zaznamenán jako 3h 30 minut. Metodika převedena na variantu “jack-today“(3). Komentáře pokusného objektu č.235 vyřazeny ze zpracování (2) Polovina kontrolní skupiny A cosi rusky vypravuje, zatímco č.117 mlčí.  

Kontrolní stanoviště č.5 - Komáří vrch: Na základě retrospektivní analýzy průběhu derivace rychlosti st.č. 236 stanoven Tuhoszův bod (1) pro č. 236  2 km pod vrcholem stoupání. Výsledek upřesněn stanovením koncentrace chloridu sodného na dresu a obličeji pokusného objektu. Matematický model předvídá průnik se skupinou A před kontrolním stanovištěm č. 7. Pravděpodobnost trvalého sloučení obou skupin stanovena na 4,7%. Průjezd kontrolní skupiny A zaznamenán 4 minuty po č. 236. Zachyceny stopy česko-ruského hovoru, které se nedaří dekódovat. Počet divokých jedinců přidružených k skupině A poklesl z 10 na 2. Zbytek skupiny B ( č. 235) rozpoznán už dálkovým analyzátorem podle klikatého průběhu dráhy. Pravděpodobnost dostižení skupiny A stanovena počítačem na -0,001%. Po sdělení této skutečnosti pokusnému objektu je nutno vyměnit klávesnici a monitor.

Měřící stanice č 6 - Celné  je shodou okolností totožné s místem průniku reziduální části skupiny B a skupiny A. St.č. 236 se pokouší zvrátit trend negativní bilance tekutin a glycidů, což není zcela v souladu s metodikou. Doba obnovení původní zásoby glykogenu odhadnuta na 3 dny, 12 hodin a 4 minuty. Po sdělení této skutečnosti odmítá č.236 další odběry. Kontrolní skupina A projíždí již bez přidružených divokých jedinců. Zachyceny stopy hovoru v českém jazyce, v nichž frekvenční analýzou stanovena převaha termínu "Červenovodské .."

Kontrolní stanoviště č.7- Červenovodské sedlo:  Před kontrolní skupinou A zaznamenán průjezd divokých jedinců na motocyklech, jejichž rychlost odhadnuta na 198,7 km/h a vzdálenost od skupiny A v maximálním přiblížení 47 cm. U st. č. 117 zaznamenává videoanalyzátor vztyčenou levou horní končetinu s 1.,2.,4. a 5. prstem ve flexi a 3.prstem v extenzi. Zachyceny stopy hovoru v ruštině, z nichž dekódován termín "Chuj s nimi". Část skupiny B ( č. 236) projíždí s odstupem 6 minut a dekodér nezachycuje žádné publikovatelné termíny. Zbytek pokusné skupiny A (č. 235) projíždí beze slov s diferencí 30 minut a na základě shodnosti startovního čísla s nukleonovým číslem izotopu uranu stanoven poločas rozpadu na 4 hodiny a 50 minut. Poté je vědecká skupina nucena vyklidit pracoviště.

Kontrolní stanoviště č.8 - Svébohov:  U st.č. 29 je zaznamenán náhlý pokles rychlosti z 25 km/h na 24,5 km/h, což vybočuje z metodického pokynu. St.č. 29 si drží levou dolní končetinu a vydává zvuky, v nichž hlasový analyzátor dekóduje termín "křeček". Na základě této mylné informace přijímá vedoucí výzkumného týmu mylné rozhodnutí a přivolává deratizační jednotku. Dochází k disociaci skupiny A. Počítač zhodnocuje pravděpodobnost dostižení postižené části skupiny A ( st.č. 29) přední částí skupiny B (st.č. 236) a tato stanovena na 11,3% za předpokladu zvýšení počtu křečků na 27.

Cílové měřící stanoviště Štíty: Zaznamenán průjezd disociované skupiny A v čase 7 h 55 minut +- 36 sekund. Zachyceny stopy hovoru v češtině, zaznamenány termíny "Vyhup" a "Klobouk". Průměrná rychlost během testu stanovena na 25,2 km/h s průměrnou diferencí 2,3 cm/h. Stálost výkonu hodnocena jako uspokojivá.

Skupina B dojíždí v průměrném čase 8h 26 minut +- 18 minut.

Tuhoszův bod(1) dosažen skupinou B v průměrném čase 3 hodiny 37 minut +- 10 minut.

Průměrné umístění v cíli pro skupinu A 133,5 (+-0,5), pro skupinu B 156 (+-11,0)

Průměrné hodnocení závodu členy testovací skupiny B kolísá mezi "Prdel" a nepublikovatelnými výrazy.

Matematickou analýzou byla zjištěna přímá úměra mezi počáteční rychlostí a dosaženým časem s koeficientem korelace pro skupinu A:  7,9 h / 25,0km.h-1 = 0,316 km-1 a pro skupinu B 8,43 h/30,0 km.h-1 = 0,281 km-1. stejně jako přímá úměra mezi počáteční rychlostí a konečným umístěním pro skupinu A 133,5/25 = 5,34 h.km-1 , pro skupinu B 145/30= 5,20 h.km-1.

Na základě extrapolace dochází počítač k matematicky správnému, ale cyklisticky spornému závěru, že kdo ze Štítů vůbec nevyjede, je v cíli první.

Diskuse:

Laszlo Tuhosz stanovil na základě analýzy průběhu jízdy 2785 cyklistů v populární dálkové jízdě zaměstnanců maďarských elektrických podniků "Eromybikeszlaposz" tzv. "únavový bod" ("Usztvánpunktát"), kdy dochází k prudkému poklesu původně zamýšleného tempa a přechodu z režimu tzv "závodního" v  režim tzv "udržovací". Původní historické termíny ponecháváme i přesto, že nemusí přesně souhlasit s kategoriemi "závodění" a "udržení". Autor intuitivně předpokládal souvislost mezi pozorovaným jevem a energetickým zajištěním, nicméně mylně vyvodil vztah ke vzdálenosti od mateřského podniku. Teprve francouzský fyziolog Jackett objevil a rozpracoval teorii energetického zásobení pracujících svalů a teoreticky správně zdůvodnil Tuhoszem publikovaná data. Za zmínku stojí významný přínos vědců z bývalého Československa, konkrétně bratislavské skupiny Vykyslý-Hlaďák, kteří správně rozeznali nárůst stranové odchylky dráhy postiženého cyklisty po dosažení kritického bodu a přispěli k objevu druhého kritického bodu jízdní křivky, který učinil budapešťský cyklista Pangejt.

Autoři si  dali za cíl matematicky stanovit vztah mezi počátečním tempem a dosaženým závodním výsledkem. Pro studii byla vybrána skupina cyklistů přibližně stejné výkonnosti, z nichž jedna (pro pořádek ji nazvěme skupina A) zvolila pravidelné (tzv "trvale udržitelné") tempo, zatímco druhá (opět pro pořádek skupina B, tím nechceme říci, že by byla nějak podřadnější ..) volila tempo dle hesla "víra tvá tě popohnala" Zaznamenaná data potvrdila

teoretický předpoklad dosažení Tuhoszova bodu u skupiny B mezi 3. a 4. hodinou jízdy

a zároveň dokázala pracovní hypotézu o přímé úměře mezi nasazeným tempem a dosaženým časem. Jako vedlejší výsledek bylo u části skupiny B pozorováno přiblížení k druhému kritickému místu, tzv.  Pangejtovu bodu, který zamezí dokončení testu. Zde je třeba další následné studie.

Závěr:

Děkujeme všem zúčastněným cyklistům za odpovědný přístup ke studii. Zejména děkujeme členům pokusné skupiny B, kteří ačkoli byli upozorněni, obětovali závodní výsledek na oltář vědy.

Literatura:

Tuhosz, L :  Corelation between Velocity and Vomiting on the Bicycle Race, New Hungary Journal of Cyclomarathon. 3/ 1972, 241-250

Jackett, M. :  Merde!, Journal de Velocipedale Francais, 4/2002 , 91-100

Vykyslý J, Hlaďák D.: Čo robiť, keď si v riti, Rozhľady v cyklistike,  12/2004,203-212

22.6.2005 Kolbaba