FORHONT

S.K.PODRAZ

NEJBLIŽŠÍ AKCE

CFC KLADNO - KNIHOVNA

Ďábel a ztracené duše (Jedomělice 2005)

Na třetí letošní podnik jsme tentokrát vyrazili na kolech. Po cestě s obavou sledujeme kupící se mračna a s písní "Nad Jedomělicou sa blýská" na rtech pomalu ukrajujeme kilometry k místu startu. Naštěstí opravdu pomalu, takže bouřka je rychlejší a když dorazíme, je už pryč. Zapisujeme se a zdravíme Souseda, který sedí v autě. Povídá, že přijede ještě El Diablo. Schovává nám věci. Na místě je i početná výprava CFC Kladno včetně našeho náčelníka. Sjíždíme na start. Potkáváme Ela, který v oranžovém dresu vypadá opravdu ďábelsky. Soused se řadí ke startu své kategorie. Startovní výstřel …tedy asi ne výstřel, myslím že se volá "jeď" nebo v naší kategorii "kššc", ale to je jedno..,.zkrátka Soused buď neslyší nebo je mu soupeřů líto a chce jim dát náskok a vyráží, až když balík mizí v zatáčce. Ve zbytku času prohodíme pár slov s Elem a pak radši dávám pozor, abych se neopakoval.

Po startu se peloton zakroutí vesnicí, odbočí na vedlejší a zvolna stoupá ke hřbitovu ( tedy pokud je 30 km/h do kopce zvolna, ale zatím se držím, na sporttestr raději nekoukám a pípání už mám leta rozbité) Sjezd na Pozdeň je opravený, takže se dá jet rychle a postrkovat se s kolemjedoucími. Na rovince se formuje asi patnáctimužná skupinka a jede se rychle. Snažím se držet ďábla na dohled. V krátkém stpupání před Strbčí se z jezdce přede mnou cosi velkého odděluje a proplachtí kolem. Z volání "duše, duše" pochopím, oč šlo, kolega brzdí a obrací. (Abych pravdu řekl, byly to galusky a volalo se "gumy, gumy " , ale "ztracené duše" se s ďáblem rýmují nějak lépe. Možná před týdnem, kdy jela Dukla.. ale to sem nepatří) Srbeč. Policajt, ostře doleva a do kopce. To jsem si mohl myslet, na tenhle balíček nestačím. Z mezírky je mezera a z mezery jsou nahoře 2 minuty. Cestou sjíždím ještě jednoho odpadlíka a když se přiblížím, zjišťuji, že je to odpadlice. Aspoň něco, dál jedeme spolu. Na rovině za Mšecí se odzadu přiřítí kolega "Ztracená duše". Povídá, že mu bylo líto peněz (asi nevěřil v poctivost místních obyvatel) a že do dojede jako trénink. No - to bych chtěl vidět, jak tedy jezdí závody. Mám co dělat, abych mu na rovině stačil. Když střídám špici, tempo jde dolů a tep rychle nahoru. Slečnu za námi necháváme viset, ale možná se spíš jistím, abych měl s kým jet, kdyby mě lokomotiva utrhla. Stejně asi nepřežiju příští stoupání, tak aspoň vydržet ten brdek do cíle, ať jedeme rovinku ještě spolu. Ale v kopci tempo kupodivu upadá a já si mohu trochu odfouknout.

Druhé kolo. Na rovině do Srbče Ztracenka zase přitápí a já střídám spíš z povinnosti. Zase doleva a zase do kopce. Šlapu a raději moc nemyslím, tep kolem 174, no ale zdá se, že náš tahač má do kopce trochu potíže, zůstává vzadu. I s kolegyní. Na vrchařské prémii mám asi 200 metrů náskok a než si rozmyslím, jestli pojedu nebo počkám, je Ztracená duše zpět a jsme zase ve třech. Na rovině se motor zase roztáčí a dojíždíme dalšího jezdce. A je to další děvče. Skupinka nám zkrásněla. Tempo taky, na rovině před hvězdou asi 45. Začíná mi docházet voda. Protože jedu pořád kolem prahu, tvářím se na fotografy kysele.

Poslední kolo. K dívce v bílém se zničehonic přidává stejně oděná kolegyně a začíná koučovat: "jeď" a "makej" a "šlapej" , zkrátka samé odborné rady. V posledním stoupání se dostávám zase dopředu. Se mnou dívka ve strakatém. Na vrchařské prémii jsme sami. Na dotaz "Zkusíme to spolu?" odpovídám hloupě "Nemůžu !" Tímto se dívce ve strakatém omlouvám (Co děláte příští UAC?) Zpět.

Znovu ve čtyřech a trenérka na rovince před Hvězdou posílá svou kolegyni celkem třikrát do desetivteřinového úniku. Asi bylo třeba zbavit se přebytečných sil před finišem. Pořadí se dá uhodnout dopředu. Najíždím první, Ztracenka jde přede mě, síly na něj už nemám. Soustředím se na hřbitov. Vedle mě spurtuje slečna ve strakatém. Nešťastnice v bílém zůstává i s trenérkou vzadu. Taktika je taktika. V cíli jsem o galusku druhý. Průměr skoro 31, to jsme jeli svižně. Zdravím Ztracenku, je fakt dobrej. V cíli je Vítek a El Diablo. Víťa je tentoktrát spokojen s desátým místem. El dojel ve skupině přede mnou s náskokem asi 4,5 minuty. Nečekal jsem, že to bude tak málo a jsem na to hrdý. Čekáme na dojezd "jedničky". Náš Šnajdr je třetí, z UAC první. Sjíždíme do hospody. Peníze jsou zavřené v autě u Souseda a Soused ještě na trati. Žízeň roste. Hostinský nám nalévá "na sekeru" Tímto mu děkuji. Soused dojíždí po chvíli. Většinu trati jel sám. Užil si svoje.

Neklesej na mysli, Sousede, dobře to znám.

Mějte se dobře, Šlapky a užijte si Doksy. Já se těším se do Jeseníků jako malý Jarda.



26.5.2005 Kolbaba

DISKUSE

Nástěnka

23.12.2020 19:31 Márty

Všem klidné a pohodové svátky vánoční, v novém roce hlavně zdraví a také spousty kilometrů v sedle ;-) ...

Nástěnka

22.12.2020 11:57 Luboš

No pánové, skvělé foto. Užijte si všichni Vánoce. ...

Nástěnka

9.12.2020 1:20 Márty

Michale, určitě se vyfotit můžeme.
Pro mě ideální někdy večer. ...

Nástěnka

6.12.2020 16:01 Kolbaba

Pěkně trénujete. Nechcete se ještě před koncem roku vyfotit na titulní obrázek Forhonta ? Schůzi asi uděláme až v novém roce, ...

Nástěnka

5.12.2020 16:59 Vítek

Díky, Luboši,
letos to byla taková divná sezóna. Snad příští bude lepší a držím palce, ať těch závodů na rozdíl od ...