28. února 2015 ZPRAVODAJ ÚV CFC Kladno Číslo 85

Vstanou noví závodníci

Potěšitelný trend pokračuje i v novém roce. Draftujeme i rodíme.

Karolínka v dresu Nový přírůstek juniorky CFC Kladno
"Dobrý den. Jmenuji se Karolína Vševidová, narodila jsem se 30.12.2014 v 10:53 ve Slaném, měřím 51 cm a vážím 3660 g. Maminka Dana a tatínek Honza jsou na mě moc hrdí a já slibuji, že jim budu dělat jen samou radost. Už se moc těším, až vás všechny poznám." Takový vzkaz nám přistál ve schránce na samém sklonku loňského roku, jako by chtěl předznamenat pokračování seriálu 'Nové koně k Ježíšku' z minulého čísla. Pravda, Ježíška už Karolínka nestihla, ale na to bude mít ještě dost a dost času. Hlavní je, že se má k světu a my jsme získali další posilu do juniorky, o čemž svědčí i první dres, který nechal tatínek pohotově pořídit, i když je zatím slečně poněkud velký. Detaily tréninkového plánu nám trenéři zatím neprozradili, přímo od závodnice však víme, že "mojí nejoblíbenější činností je spánek a jídlo, protože čerpám sílu na svojí první letní olympiádu v roce 2036."
Vítejte mezi cyklisty, slečno.

Vašek Novák na Klíčavě A nedosti jedné radosti, posily nám přibývají i v novém roce. Vašek Novák sice juniorce odrostl, protože je mu čerstvých 30 let, ale zato už stihnul nasbírat nějaké ty životní zkušenosti."Ke kolu jsem poprvé přičichnul asi před šesti lety, a to zejména k tomu silničnímu, které jsem viděl u maminčina přítele. Ten za ní jezdil do Kladna na kole až z Kutné Hory. Láska ... Později jsem se chvilku 'kamarádil' s jednou slečnou, shodou okolností Vítkovou spolužačkou, a ta mi řekla, že Vítek na kole závodí. Několikrát jsme ho pak na kole potkali a vidět takového borce při tréninku, to byla docela inspirace. Časem jsem si pořídil dvě silničky a jednu dokonce postavil, což považuji za osobní úspěch. Nejradši mám klasiky italských firem, ale líbí se mi každé silniční kolo. Po vizuální stránce je to nádherně řešený stroj. O kolech docela dost čtu, ale závody zas tolik nesleduji. Sem tam kouknu na etapu Grand Tour, abych nebyl mezi kamarády za ignoranta. Dravé závodní ambice rozhodně nemám, jezdím hlavně pro radost a abych si vyčistil hlavu. Marek Andrejs a Vítek mě ale docela motivují a hecují, abych nějaký ten závod zkusil. Tak uvidím. Hlavně chci s kluky v této sezoně víc trénovat a výkonnostně se zlepšit. Rád bych se stal členem CFC Kladno, oblékal jeho dres a absolvoval nějakou společnou týmovou vyjížďku." Výborně, Václave, dres Ti dáme ušít a s vyjížďkami můžeš začít třeba na Klínovci. Ať se Ti mezi námi líbí.

Pěkné dresy máme

Vševidovi ... jak dokládá Vševidovic rodina, která se z propagačních důvodů navlékla do modrobílého celá (slečna Karolína zatím pouze na draftu). A jelikož se start nové sezóny kvapem blíží, nadešel i pro nás čas provětrat šatník. Stejně jako v minulých letech budeme šít u firmy Kalas. Naposledy nás triko s krátkým rukávem přišlo na 1076 Kč, kraťasy se šlemi na 1197 Kč a týmové rukavice na 320 Kč. Pokud dopadne jednání se sponzorem, mohly by být ceny i o nějakou tu korunu nižší, uvidíme. Kromě základní týmové sady si můžete objednat i zimní bundu, dlouhé kalhoty, vestu a další produkty, viz katalog zakázkové výroby nebo minulou montáž. Důležitý je výběr správné velikosti, tak si koukejte nastudovat oficiální tabulku, ať si pak nestěžujete. A to je asi tak všechno. Zájemci, a to se týká zejména nových členů, hlaste se.

Hola, Klínovec volá

K-K-K je po roce zase na dohled
Klínovec pod sněhem Nejvyšší vrch Krušných hor je zatím pod sněhem, ale už se na nás těší.
Rok se s rokem sešel a nová cyklistická sezóna klepe na dveře. A jak ji lépe načít, než řádnou klubovní vyjížďkou. Tak řádnou, že mnohé z loňských účastníků bolí při té vzpomínce nohy ještě dnes. A není divu, 250 kilometrová trasa z Kladna na Klínovec a zpět s více než 3500 m převýšení byla v předjaří opravdu výživná. Takže nezbývá, než si ji zopakovat. Termín ještě není definitivně určen, protže musíme počkat, až v horách sleze sníh, ale pokud to počasí dovolí, připadá v úvahu nejspíše první víkend v dubnu. Po loňských zkušenostech, kdy jsme poslední kilometry dojížděli za tmy, pravděpodobně maličko změníme trasu, abychom ušetřili čas. Řeku Ohři přejedeme už v Kadani a v Klášterci se napojíme na hlavní silnici od Chomutova. Není to tam sice tak pěkné jako v Okounově, ale ušetříme pár kilometrů a pojedeme rychleji. Po sjezdu z Klínovce pak v Ostrově neodbočíme na Velichov, ale dáme se přímější cestou přes Bor do Šemnice a dále na Andělskou Horu. Ušetřený čas bychom potom mohli investovat za Bochovem a projet loni navrhovanou Mižourovu variantu přes Žlutice, Blatno a Rakovník, čímž bychom se vyhnuli frekventované karlovarské silnici. Tak si navrhovanou trasu pořádně prostudujte, sledujte sněhové zpravodajství a hlavně naše stránky, kde se dozvíte více.

Náš člověk v Koločavě

Exkluzívní reportáž z putování po Ukrajině, část 1

Zdeněk Mračko v metru Cesta na Ukrajinu, část 1 - metro Černý Most
Cyklistika, to nejsou jenom body a vteřiny, a my jsme rádi, že se nám naskytla unikátní příležitost, jak vás o tom přesvědčit. Náš dlouholetý člen a obětavý pořadatel Zdeněk Mračko je totiž cyklista par excellence, i když v kolonce závodní kilometry u něho už léta registrujeme jednu velikou nulu. On totiž nezapomněl, že jízdní kolo je původně dopravní prostředek, a tak jezdí, aby se dopravil. A dopravil se už leckam. Do Polska, do Německa či Rakouska, projel Belgii, Holandsko i Lucembursko a i do Francie se podíval. A to nepočítáme Slovensko, které bere jako domácí vyjížďku. A všechno pěkně z Kladna do Kladna, žádné vlaky, autobusy ani lodě. To je docela hodně kilometrů, ne ? "Denně kolem 150. Ale zrovna loni na Ukrajině to bylo méně, protože tam jsou mizerné silnice. Zato celková vzdálenost přesáhla 3000 km" A to si vozíš všechno s sebou ? "Nosiče nemám. Všechno se musí vejít na kolo. Oblečení, jídlo, stan, i když občas přespávám u známých, pokud na trase nějací jsou." Jezdíš sám nebo s partou ? "Jezdili jsme ve dvou s Pepou Benešem. Ale na poslední výpravu jsem jel sám." To ti není smutno ? "Není. Tobě je smutno, když jedeš maraton na samotku ?" Není, máš pravdu. A proč zrovna Ukrajina ? "Neber mi nadpis." To je pravda. Zdeněk nám totiž slíbil napsat z loňského ukrajinského putování reportáž na pokračování. Deset dní v deseti dílech, máme se na co těšit. Pro začátek napsal úvod.
Proč zrovna Ukrajina ?
To lehce vysvětlím i těm, co mě od cesty na Ukrajinu odrazovali. Mým letošním plánem bylo Bulharsko. Poprvé jsem zamýšlel absolvovat část cesty letadlem s tím, že na jeden den navštívím okolní státy. Jenže jsem nakonec podlehl pozvání mých vynikajících a zlatých kamarádů od Prešova na 36. zraz cykloturistov KST. Pekné to bolo. Ale sraz skončil a kam dál ? Přece se nevrátím domů, to by ani nestálo za to vyjíždět. Do Polska se mi nechtělo, to mám procestované (3018 km), v Maďarsku se blbě jezdí, a tak nakonec padla volba na Ukrajinu, kde jsem ještě nebyl. Pohříchu jsem už tam dávno mohl jet, protože mě k cestě už léta přemlouval kamarád původem z Mykolajiva, které leží asi asi 150 kilometrů od Krymu. Nabízel, že mne vezme do auta, v Mykolajivu bude konečná a já si v pohodě objedu Krym a potom bych se coural zpátky domů. Jenže dějiny se mění, na východě začala válka a mně nezbylo než hledat trasu na západě. Nakonec padla volba na Zakarpatsko, konkrétně okruh Užhorod - Mukačevo - Chust - Koločava - Velykyj Byčkiv - Ivano Frankivsk - Lvov - Sambir - Velykyj Bereznyj. To bylo kdysi Československo a je tam bezpečno. I tak to spousta lidí nechápala. Zrazovali mě a pořád mleli něco o válce. Zabedněnci.
Pokračování příště
Webdesign ©2008 Kolbaba NAHORU